Gelové/pěnové/tekuté stíny, aneb jak na mastné oko

Tento článek bude o mých očních stínech, které nemají suchou konzistenci. Jsou to dvakrát Maybelline Color Tattoo v odstínech On and on bronze a Mauve crush, Dermacol Moon Touch a stíny Lambre z Ladyboxu.

Protože mám hnědé oči, nemůžu si, co se barev týká, moc vyskakovat. Podle mě hnědým očím sluší hnědé, tělové, růžové, černé a neutrální stíny, ale víc ani ťuk. Ještě možná zlaté. V černých a zlatých vypadám blbě, a tak nosím převážně hnědé, i když se mi moc nelíbí. Ale sluší mi. :)

Tady vidíte stíny na ruce bez použití podkladové báze, která jejich výdrž a barevnost paradoxně zhoršuje, alespoň u mě. Úplně nahoře je Dermacol, pak Maybelline, následuje Lambre a uzavírá opět Maybelline.

 A jdeme recenzovat jednotlivé kousky.

Maybelline Color Tattoo, On and on bronze

Základní barva tohoto stínu je studená středně hnědá a má bronzový odlesk, který tu až tvrdou barvu hezky odlehčuje. Nejlépe se mi aplikuje prstem, štětcem je to zbytečná piplačka. Na oku hezky sedí a až do večera drží jako přibité. S podkladovou bází se mi slily do očního záhybu a večer jsem byla škaredě flekatá, takže jsem si vůbec nepomohla. :) Myslím, že tohle je stín, který je absolutně neutrální a bude slušet všem. Odličování může být trochu oříšek - odličovače očního makeupu s ním moc nepořídily, zdolala ho až červená micelárka od Biodermy. Stínům dávám 4 body z 5, protože s nimi nic moc jiného než obyčejný monostín nevymyslíte a to je trochu nuda. Ale pokud ráno nestíháte, nebo se vám nechce nic vymýšlet, jsou ideální - za minutku máte hezký a upravený vzhled, který vydrží celý den.

Maybelline Color Tattoo, Mauve crush

Tenhle stín má vlastnosti nachlup stejné jako jeho bronzový kolega, což je skvělé. Slyšela jsem, že se od sebe barevné varianty color tattoos liší ve výdrži. Ale v těchto dvou případech tomu tak není. Základní barva je stříbrná/světle fialovomodrá a má takový olejový výrazný odlesk. Při použití na celé víčko vypadá v tenké vrstvě decentně, v tlustší je už spíše na večer. Líbí se mi taky nanesený jen v tenké lince. 4 body z 5.

Dermacol Moon touch

Tento stín jsem koupila na e-shopu Dermacolu, což byla chyba. Kdybych si ho totiž byla bývala vyzkoušela v drogerii, společnou domácnost by se mnou nikdy nesdílel. Jak vidíte, pigmentace je mrzká a obsahuje hromadu obrovských a ultralesklých třpytek, blech. Rozhodla jsem se mu dát přese všechno šanci a děkuji nechci. Nedrží ani s bází, ani bez a ty třpytky se hrozně blbě odličují. I když si myslíte, že už jste se jich zbavili, ranní pohled na polštář vás utvrdí o opaku. Nemluvě o partnerovi. Neměla jsem sílu mu o tom říct, a tak doufám, že s těma třpytkama na čele na tom důležitém jednání fakt zazáří... 0 bodů, propadák, vyhazuju.

Lambre

Tyhle stíny mají podle soudruhů z Ladyboxu béžovou barvu. No jasně. A já jsem nejhezčí holka z Brna, haha. Jsou skoro stejně tmavé jako bronzové Color Tattoo, ale mají teplý podtón. Lesknou se taky dobronzova a vypadají hezky. Aplikátor je přesný a padne hezky do ruky. Bohužel mi ale na oku nevydrží celý den a slévají se. S bází je to ještě horší. Dávám tedy 2 body ze 3, škoda. Značka je mi ale sympatická a asi si od nich ještě něco pořídím.

Jak to máte s očními stíny vy? Preferujete pěnové nebo kompaktní, či dokonce pigmenty? Hezký den. :)

Bože, matka má Facebook! Aneb taky se cítíte divně, když vaši rodiče brázdí stejné internetové vlny?

Asi znáte to video, kde se zpívá o tom, jaké to je, když se vaše maminka připojí na Facebook a aktivně se zapojí do vašeho internetového působení. Kdo by ho náhodou neznal, pusťte si ho. Hudba a zpracování jsou sice takové "americké", ale to, čeho se autoři zlehka ve vtipu dotýkají, je fenomén, který má přesahy a který nutí minimálně k zamyšlení.

Link

Moje máma teda naštěstí Facebook nemá, a tak jsem se jen povýšeně ušklíbala nad vrstevníky, kteří tento problém řešili. "Bude nám za chvíli třicet, jsme dospělí, tak přece nebudeme řešit takové malichernosti", myslela jsem si. Ovšem minulý týden má matka objevila Ladybox a kosmetické blogy a mně se udělalo trochu nevolno. "Víš, to je taková krabička a je v ní kosmetika a to se ti bude moc líbit, když jsi taková parádnice", švitořila mi do telefonu a já se cítila fakt trapně. "Jednu jsem ti rovnou koupila, přijde ti poštou, pak mi dej vědět, jak se ti to líbí!" Uááá. "Na internetu je spousta holek, co si o tom píšou na blogy, ale nekoukej se tam, pokazila by sis překvápko."

Hlasitě jsem polkla, protože jinak bych asi řekla něco nepěkného, poděkovala jsem a zavěsila. Díky mami, fakt moc. Druhý den další telefonát "Ehm, jak bych to jen řekla... Já si kupovala boxík i pro sebe a nějak jsem to popletla a máš to na dobírku. Tak si ho třeba nevyzvedávej, ale já bych ti to radila. A příště ti objednám jako omluvu Suprbox, to je od jiné firmy, víš?" Asi myslela Senzabox. Chjo. No ale abych nebyla za Zagorku, boxík jsem si vyzvedla a právě si chladím horké čelo kozí maskou a znova se mi otevírá kudla v kapse, protože ta maska smrdí. :)

Proč je divné, když se v kyberprostoru potkáváme s rodiči?

Nedávno jsem v nějakém článku o marketingu a médiích četla, že se lidé pod 18 let hromadně odhlašují z Facebooku, protože tam chodí jejich rodiče. A že někdo, kdo dokáže vymyslet takovou webovou platformu, kam je všechny naláká, bude hodně bohatý. Zamyšlení nad tím, proč to tak je, by určitě vydalo na společenskovědní studii a s tím vás tady nebudu otravovat. Ale proč jsem se i já cítila divně, když má matka (která to tu snad nenajde) začala blbnout s krabičkama krásy?
Myslím si, že je to ze dvou důvodů - za prvé se prostě jedná o věci, které sdílím s vrstevníky a patří to k mé sebedefinici jakožto příslušnice určité generace. Když to začne dělat má matka, ztrácí to pro mě exkluzivitu, lesk jedinečnosti a připadám si divně. A za druhé - většina rodičů se na internetu nechová tak jistě jako my, kteří jsme na něm vyrostli a dělají jeden fail za druhým. A je fakt trapné dívat se, jak někdo, kdo vás vychoval a byl vaším vzorem, na netu vyvádí jako pomatený.

Jak to máte vy? Jsou vaši rodiče na FB, Twitteru...? Dělají na netu věci, které vám připadají divné? Nebo jsem divná jen já? :)

Má péče o nehty a jak mi sluší lak Illamasqua - throb

Kdo mě zná, ví, že potkat mě bez nalakovaných nehtů, je téměř nemožné. A teď to víte taky. Kupuji si zásadně kvalitní laky na nehty, výjimku jsem udělala pouze u top coatu Golden Rose, který jsem vám ukazovala tady a přemýšlím, že se ho raději zbavím také. Kdybyste ho někdo chtěli, pošlete mi mailem adresu. Značky jako Essence a Miss Sporty u mě nečekejte, formaldehyd a jiné "mňamky" si do krevního oběhu zanášet nehodlám.

Možná si pamatujete, jak jsem se v březnu rozčilovala nad Ladyboxem. Byl tam tenkrát lak od Illamasqua, kterýžto jsem obdržela v děsuplně hnojném odstínu. Okamžitě jsem ho poslala dál. Minulý týden jsem si ho ale koupila od jedné slečny asi za sto korun v červené barvě a včera jsem ho nalakovala. Hle:

Lakovala jsem ve 4 vrstvách (podlak, 2 vrstvy barvy a nadlak, ať nedělám šmouhy). A pokud se podíváte pozorně, uvidíte, že už se mi na ukazováčku trochu odštípl, což mě docela rozesmutnilo. Kdysi jsem už lak od Illamasqua měla a byl téměř 100% odolný. U tohoto to bohužel neplatí. Koukněte zblízka - odlouplo se to asi po 8 hodinách po aplikaci, už to bylo určitě dobře zaschlé.

Fňuk. Tohle teda asi můj oblíbenec nebude, i když barvu má nádhernou. Mimochodem, nikdy se mi nelíbily fotky nalakovaných pařátů třímajících lahvičky s lakem, tak je ode mě nečekejte, neva? :)


V nadpisu slibuju, že vám prozradím, jak se o nehty starám. Nijak výjimečně. :) Mám štěstí, že mi od přírody rostou pevné a kvalitní. Do požadované délky a tvaru je pouze lehce zabrušuji. Stříhám, jen pokud se mi stane "úraz" a nějaký se mi ulomí - nesnáším naše balkónové dveře! Po odlakování si občas nehty a nehtová lůžka potírám kokosovým olejem a zatlačím dřevěnou špachtlí kůžičku tam, kam patří. Po oleji to jde úplně samo a tlapky jsou v mžiku krásně vyživené a jako nové. :) Toť z mé nehtové péče vše, nuda.

Laky obvykle lakuji ve 3 až 4 vrstvách. Jako podlak používám bezbarvý lak s lycrou od Rimmel. Je fajn, ale až mi dojde, podívám se po nějakém profesionálnějším undercoatu. Pokud je podlak zvolen správně, další vrstvy drží jako přibité. Ale ani ten, který používám teď, není marný. Pak pokračuji obvykle dvěma vrstvami barevného laku. Někdy stačí jen jedna, což samozřejmě kvituji s povděkem. Když jsem v dobrém rozmaru, mám čas, nebo když si nehty lakuju na červeno, používám i nadlak - tentýž, jako dávám dospod.


Co vy a laky Illamasqua, dobrý? Drží? A jak pečujete o své tlapky?

Jak se mi (ne)líbil poslední Ladybox a proč už s krabičkami krásy opravdu končím

Co bylo v posledním Ladyboxu stejně všichni dávno vědí, a tak nemá smysl se k jeho obsahu nějak detailněji vyjadřovat. Kdo neví a vědět chce, zagoogluje.

Březnové vydání této krabičky lákalo na známou značku Illamasqua, která má hezky zvládnutý vizuál, nabízí krásné barvy dekorativní kosmetiky a prý je velmi kvalitní. Celkem jednoduše se dalo odhadnout, že v boxu bude lak na nehty - v e-shopu značky Illamasqua patří mezi ty nejlevnější položky spolu s mono stíny, korektory a tužkami na oči. No a z těch jsou nejoblíbenější právě laky.

Co jsem z krabičky vybalila?

Přiznám se, že jsem to radši ani moc nezkoumala, abych se nerozčílila a neletělo to rovnou do koše. Prostředek proti akné, který už byl v Senzaboxu, nějaká věc na pozvednutí prsou - btw, to mě fakt zajímalo, jak se tam dostalo tohle - už vidím, jak si tento produkt mezi sebou nadšeně doporučují kamarádky a jak se bloggerky fotí před a po... Pak tam byl prostředek prosti striím... Kdo je cílovka? Maminy na mateřské?

Co mě ale dožralo nejvíc, je ten lak, respektive jeho odstín. Připomíná průjem způsobený kari a na povrchu má takový ten sójový lesk, který známe z nekvalitních salámů. Wtf? Všichni ostatní samozřejmě dostali krásný rudý odstín, za který bych se vůbec nezlobila. Například zrovna teď mám na nehtech O.P.I Big Apple Red. Lak byl personalizovaný produkt. I odebrala jsem se na svůj "beauty profil" (pche!), kde jsem se ujistila, že chci jak klasické odstíny (tělový, světle růžový, červený) tak barevné (žlutý, zelený, modrý, černý).  Pokud byl červený lak klasický, ta konzervativní hovínková barva má být jakože ta "odvazová"? A proč jsem ji schytala zrovna já? Usoudili snad soudruzi z LB, že ve svém pokročilém věku 28 let už nemám na rudou nárok? Btw. ten odstín se jmenuje faithful, protože s tímhle na nehtech vám asi stejně nic jiného nezbude. Obsah krabičky si vykládám jako "namaž si vytahané cecky a strie, na nehty si nalakuj okrový průjem, zalez do hrobu a drž hubu." Lak jsem darovala své 50leté kamarádce, která ho bude mít na denní nošení, ale o víkendu si ho dle svých slov moc neužije. Tož tak.

Abych zase jenom nenadávala - je logické, že se mi do vkusu netrefí lidé, kteří mě vůbec neznají. Ostatně kdo z mých kamarádů by byl vůbec schopný mi za tři stovky nakoupit přesně to, co bych chtěla a sedla si z toho na zadek? (A ještě na tom vydělal.) Nikdo. A proto s boxy definitivně končím - pokud bych po laku od Illamasqua zatoužila, mohla jsem si ho koupit sama a v odstínu, který bych chtěla a neměla doma ještě tunu dalších blbostí. Opravdu nejsem tak bohatá, abych si kupovala věci, které nechci a nevyužiju.

Jo a mimochodem - sledujete někdo ty boxy všechny? Zdá se mi to, nebo se v nich opakuje víceméně totéž?

Beauty boxy - bilance a zamyšlení

Už zhruba půl roku se i v České republice dají pořídit beauty boxy. Asi všichni víte, o co jde, a tak nemá smysl se o nich rozepisovat. Kdo by náhodou nevěděl, použije můj oblíbený vyhledávač.

Na českém trhu jsou v současnosti tři krabičky krásy. Ladybox, který byl první, Senzabox, který se vychytrale svezl na vlně lejdyboxí propagace a prý je ještě nějaký třetí, jehož název neznám a ani nechci - evidentně to moc s marketingem a sociálními sítěmi neumí a těžko mi nabídne to, co jsem od předchozích boxů marně čekala.

K dnešnímu datu jsem si koupila dva Senzaboxy a tři Ladyboxy, březnový by se měl pomalu vydávat na cestu mým směrem. Měla jsem objednaný i slavný prosincový Senzabox a ještě dnes si gratuluju k tomu, že jsem ho zapomněla včas zaplatit. I když teď nemůžu vyprávět o tom, jak jsem si také pořídila edici, která se stala téměř legendární a komunikační faily, kterých se tehdy lidé z týmu Senzaboxu dopustili se dodnes používají při marketingových školeních krizové komunikace se zákazníky jako příklad, jak se to FAKT nedělá. Ale to jsem trochu odbočila. Dohromady jsem za boxy dala asi 1500 Kč a ostatní vydání jsem pečlivě sledovala na webu.

Co jsem od boxů čekala

Jelikož sice nemám úplně hluboko do kapsy, přesto se mi nechce dávat vyšší částky za kosmetiku, která mi nakonec nesedne. A protože nejsem zas tak bohatá, abych si kupovala levné věci, s radostí jsem přivítala možnost objednat si beauty box, který bude obsahovat high endovou kosmetiku buď v plném nebo zmenšeném balení za zvýhodněnou cenu, abych si ji mohla v klidu ozkoušet. Protože vzorky, které jsou k dostání zdarma v lékárnách a parfumeriích k pořádnému otestování nestačí. Myslím, že tento přístup měla ze začátku k boxům většina zákaznic.

Co mi boxy skutečně daly

- Z obsahů boxů obou značek jsem se utvrdila v tom, že se některým drogerijním značkám vyhýbám opravdu správně, např. odličovač Greenline nebo jak, micelární voda Lirene - oba produkty za cca 70 Kč, fakt něco, co se bojím koupit, abych zbytečně nevyhodila celé jmění!

- Zjistila jsem, že se na trh s kosmetikou s katalogy typu Oriflame a Avon a jiných obskurností snaží dostat další značka, která chce vydělávat na bydlenkách a upocených maminách na mateřské, jménem Fleur de santé a snaží se o to infikováním všech beauty boxů, katalogem, který vypadá jak z 90. let a odstíny kosmetiky typickými pro tutéž éru. Když jsem byla ještě v pubertě, dostala jsem od kohosi oční stíny této značky a větší kosmetický shit jsem snad nikdy předtím ani potom nevlastnila - pigmentace byla nulová (hnědé a modré stíny barvily téměř stejně) a taky dost smrděly. Možná jsem jen negativně poznamenaná tímto zážitkem, ale fakt si mě nezískali a jestli v březnovém Ladyboxu budou zase, budu ječet.

- Hydratační krém od Sans Soucis je plný parabenů a pleť se mi po něm ucpává ještě víc než po hutné Nivee (jak se to skloňuje?) z plechovky za pár kaček.

- Do krabičky krásy patří potravinové doplňky pro kuřáky?? Asi podle logiky, že kdo utrácí za věci, co skutečně nepotřebuje (cigára), vyhazuje i za krabičky krásy, protože je to téměř totéž.

- Zjistila jsem, že existuje celkem fajn česká přírodní kosmetika Nobilis Tilia, která stojí jen o trochu víc než drogerijní, fakt luxus...

- Můj názor, že přírodní značky mají dobrou pečující, ale tragickou dekorativní kosmetiku (snad krom pudrů, tvářenek a rtěnek) se potvrdil.

Atd...

Shrnuto a podtrženo

Mé povědomí o luxusní a kvalitní kosmetice se díky boxům nezlepšilo ani o trochu. Obzory se mi rozšířily jen  ohledně středně drahého a povětšinou drogerijního zboží, které se rozhodně nakupovat nebojím a taky to často dělám i bez boxů. Mám taky šuple plné věcí, co mi nesedí, protože bych si je po pouhém prostudování etikety nekoupila ani ožralá.

Každá zkušenost něco stojí. Já jsem vyhodila oknem 1500 Kč, za které jsem si mohla pořídit svou oblíbenou řasenku od Heleny Rubinstein a Ysl Touche Éclat, jejichž koupi oddaluji kvůli jejich ceně. Ó jak jsem byla blbá. Pokud mě ani poslední Ladybox nepřesvědčí, končím s krabičkami krásy jednou provždy a budu si měsíčně odkládat podobnou částku a jednou za čas ji utratím v parfumerii za něco, co opravdu chci.

Ještě by mě celkem zajímalo, jaká je vlastně motivace lidí, kteří krabičky krásy v Česku prodávají? Mám takový dojem, že se na tom moc zbohatnout nedá.

A jak to máte s beauty boxy vy?