Stránky

pondělí 8. srpna 2016

Zánět šlach aka mám v paži

Zdravím vás všechny po delší době. Vím, že už je to trochu trapný a je to v podstatě skoro všude - blogerka zmizí, protože má moc práce/novýho chlapa/po rozchodu/někdo jí hejtoval v komentech... A pak jí to stejně nedá, vrátí se a vyplodí omluvný článek, který nikoho nezajímá. Tak tady je ten můj. Píšu ho samozřejmě kvůli sobě a taky proto, že když jsem hledala na internetu informace o tom, co by mi mohlo pomoct, nic moc v češtině jsem nedohledala kromě pár landing pages na e-shopy s věcma souvisejícíma se zdravým sezením v kanclu...

Předem upozorňuju, že to bude dlouhé, osobní, nekosmetické a pro nezúčastněné pozorovatele asi nudné. Pokud se to ale přesto odhodláte číst, tak... se pohodlně usaďte a uvařte si kafíčko... tyhle kecy v článcích fakt nesnáším a vraždila bych za ně. Tak doufám, že se vám to bude líbit a třeba vám to i nějak pomůže.


Jak jsem k tomu přišla?


Začalo to v květnu, kdy jsem se rozhodla po 2 letech dát výpověď a posunout se jinam. Důvody a okolnosti se mi rozebírat nechce, ale ze dne na den jsem se ocitla v obrovském stresu a do 3 dnů mě začaly neskutečně pálit a brnět a otékat obě dvě zápěstí. Na tomhle místě bych chtěla podotknout, že nejsem z cukru a onehdá jsem zvládla 3 dny po laparoskopické operaci břicha upéct 5 druhů cukroví a 4 hodiny řešit vánoční dárky v nákupáku a skoro neomdlít. Takže když říkám, že to bolelo, tak to ku*va bolelo.

Říká se, že zánět šlach v zápěstí vás postihne při nesprávném způsobu práce s počítačem a sezením a tak... U mě se kromě výpovědi pracovní návyky nezměnily, takže si myslím, že to bylo spíše vinou stresu. Nebo jsem neměla správně uspořádané pracoviště a stres vše jen spustil, těžko říct. Ale i kdybych se mohla vrátit v čase a něco udělat jinak, moc bych toho nenadělala. Maximálně bych si koupila větší myš a trochu poštelovala židličku. :)



Co dělat, když se u vás začne zánět šlach projevovat?


Co asi. :) Přestat OKAMŽITĚ dělat to, co vám to přivodilo a počítat s tím, že budete muset vypnout i na 2 měsíce. Rozhodně nedělejte to, co jsem udělala já a nedoufejte, že to přejde. Nepřejde. A každá hodina, kterou to budete ignorovat, vám protáhne rekonvalescenci klidně i o několik dní. Takže i kdyby vám došlo uprostřed pracovního dne, že něco není ok, všechno pusťte z ruk a padejte domů. Když se to podchytí hned, nemusí se vám to rozjet.

Co mi pomohlo


S bolavýma rukama jsem chodila do práce ještě několik dní. Bolest jsem přebíjela Ibalginem, což by tolik nevadilo, pokud bych spolu s léky odpočívala. Ibalgin je totiž nesteroidní antirevmatikum staršího typu, které se na léčbu zánětu hodí. Ale o tom až potom.

Koupila jsem si ortézy na obě ruce a s nimi se dál věnovala práci a skučela. Až když už se to se mnou opravdu nedalo vydržet, ocitla jsem se u obvodního lékaře, který vystavil neschopenku na 2 týdny a taky žádanku k ortopedovi. Měla jsem za to, že se vše do 2 týdnů spraví a k ortopedovi šla jen proto, abych pak neměla opletačky kvůli neschopence.



Ortoped se mi nejdřív vysmál, že se hodlám do 2 týdnů uzdravit, a to ještě jen s pomocí částečné fixace zápěstí a vysvětlil mi, že úplně bych se mohla vyléčit jen tehdy, pokud bych si nechala dát sádru alespoň na 2 měsíce a brala u toho léky. Ortézy mi schválil a přidal mi k tomu Melocox - nesteroidní antirevmatikum. To nemusí sednout všem, dá se nahradit braním Ibalginu 400 IU dvakrát denně.

Zápěstí se ani po dvou týdnech s léky nezlepšila, a tak jsem měla nosit ortézy ještě další 2 týdny. Ruce mezitím různě pobolívaly a opuchaly a já se děsila toho, že už to tak třeba bude pořád, že dostanu sádry na obě dvě ruce a co se mnou jako bude.



Po měsíci mi ortézy zakázal, aby mi zápěstí nezatuhla úplně a nakázal mi je maličko rozčvičovat. Nechala jsem si je aspoň zpevnit tejpama (jako správná crossfit bejb), což jim poskytlo zase jinou oporu a neustále je trochu masírovalo. Po dalších 2 týdnech tapingu jsem už na rukou neměla nic a odjela je rozplavat do moře.

Teď, po víc než 2měsíční pauze už zase pracuju, ale není to jako dřív. Levá ruka je už jakž takž v pořádku, ovšem pravá stále pobolívá. A až se to zhorší, budu muset na operaci. Pořídila jsem si speciální myš, snažím se ruce nepřetěžovat a správně sedět. A doufám, že se třeba jednoho dne probudím úplně vyléčená.

Moje epesní pádlo-krysa. Do ruky hezky padne.

Co mi ty neplánované 2 měsíce volna daly?


Taky si jako já tehdy na začátku nemoci nedokážete představit, že byste 2 měsíce nesměli sáhnout na myš, klávesnici, žehličku, vysavač, vařečku... Prostě na nic? Myslela jsem, že se zblázním a režimová opatření jsem se snažila obejít prací na tabletu. Hrozivé bolesti mě ale donutily rychle toho nechat. Několik dní mi trvalo, než mi došlo, že teď musím něco opravdu změnit.



Nakonec se mi povedlo:

- nachodit po Brně a okolí hodně přes 100 km (samozřejmě jen v dobách vycházek :P)
- dočíst 17 knížek, na které předtím nebyl čas (jasně že byl, ale víte co)
- zhubnout 7 kg
- vidět se po dlouhé době s mnoha kamarády
- natahat si domů asi patnáctery šaty a nepočítaně triček
- pořádně si odpočinout.

Co bude dál?


Nevím. :) Ale jsem rozhodnutá si život a práci plánovat tak, abych se z toho nezbláznila a nestalo se mi, že mě zabrzdí až tělesné limity. Protože za to to opravdu nestojí.

A co vy? Stalo se vám něco podobného? Co byste dělali, kdybyste najednou 2 měsíce nesměli sáhnout na práci a úklid? 


15 komentářů:

  1. Tu situaciu, keď sa všemožne snazim odkladať navstevu lekára veľmi dobre poznam... Najprv sa snažím fungovat v bežnom režime a pracovat, potom si vezmem deň voľna a snažím sa vyliečiť svojpomocne, ale nakoniec aj tak musím ísť k obvodacke:-P Ked má zhruba raz ročne obligatny zápal priedusiek prinuti lezat doma, užívam si to, ze mozem byť cely den v posteli, jesť dobroty a pozerať filmy. Robím to vtedy bez vycitiek, lebo viem, ze o pár dní sa zas vratim do bežného režimu:-) držím ti palce a prajem skoré uzdravenie. a páčia sa mi tie nalakované nechty :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, na nehty byl čas vždycky. :)
      Jinak co se týká toho chození a nechození k doktorovi, nebylo by podle mě na škodu udělat nějakou infokmpaň, co se může a co nemůže odkládat. Když se několik let nejde k zubaři, člověk si koleduje tak akorát o pár nepříjemných hodin v křesle. Když se nejde několik let ke gynekologovi, někoho to může stát život. A když ignoruješ bolavé šlachy, tak pak taky můžeš dopadnout jak já.
      Jinak záněty průdušek mívám občas taky a přesně ti rozumím. Den dva je mi blbě a pak si chrochtám. :D

      Vymazat
  2. Stalo se mi to také, akorát jsem to podchytla včas a naštěstí jsem byla odepsaná pouze na 14 dní. A přežít se to dalo, je fakt, že to bylo tehdy, když jsem chodila na základku a o domácnost se starala mamka. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, na základce. To jsou regenerační schopnosti těla takové, že by snad dorostla i useknutá ruka. :D A navíc servis v mamahotelu... To bych si dala líbit. :)

      Vymazat
  3. Olala, to ma mrzí, tvoje veselo otejpované ruky som videla na Ista, ale netušila som, ako na tom si:/ Hneď som sa v polovici článku vystrela na stoličke, tú som teda kupovala tiež špeciálne podľa toho, aby som sa na nej prinútila sedieť aspoň ako tak vystretá:) Páči sa mi tvoj nový postoj a je treba si tieto veci uvedomovať....a držím palec v uzdravovaní!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Však to všechno proberem. Zatím seď rovně a ujisti se, že židlička není moc nízko a že máš opřené lokty! :D

      Vymazat
  4. Tak trochu hodně z toho mám taky strach. V práci sedím s krysou v ruce, po práci držím v ruce řídítka od kola, takže nic ideálního. Asi si jdu načíst správný posed. A tak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kup si tu krysu, co tu mám na fotce. Do ruky je fakt příjemná a zápěstí uleví.

      Vymazat
  5. No pěkně! Novodobá nemoc nás kancelářských krysiček :-D, znám to, karpály a spol... mám leda ergonomickou podložku na myš, ale pomáhá, nicméně rehabilitace a každodenní cvičení mě hlavně "vyléčilo" - neb mi rehabilitační sestra řekla, že mě moje práce zabíjí, ehm,akorát přes krční páteř, zažila jsem devítiměsíční rekonvalescenci, i když s jiným problémem, ale to je jedno - zdraví je jen jedno, už taky nejsem takovej blb, že jedu až mě zastaví moje tělo, ale tohle je subjektivní a každý si na to musí přijít sám....A ta kryska je fakt boží :-D a poučnej článek !-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ná záda mi moc pomáhají rehabilitace podle paní Mojžíšové, i když je to teda oldschool. Ale platí to celé pojišťovna, hehe. Myslela jsem si, že mám potíže s krční páteří, ale vráželo se mi to tam od beder. Asi o tom taky ještě napíšu...

      Vymazat
    2. Jako někdy ty oldschool věci zafungujou nejlíp, to jsou kolikrát různý moderní metody furt a skutek utek, já mám teda mix jogy a cviků, co mi ukázali na rehabkách a žiju furt :-D. Krční páteř je potvora, často lidi nevědí, že můžou mít spoustu jiných příznaků a je to právě od krku anebo naopak, že myslíš, že to je krk a ejhle ono to jde odjinud - tam najít tu pravou příčinu je klíč ke všemu, jen člověk musí narazit na lidi, co tu příčinu pomůžou najít. Ono krk, bedra a ty karpály, to je klasika holt no..Napiš.

      Vymazat
    3. Napíšu. Blbý na tom cvičení ale je, že se skoro všechno cvičí na kolenou a v podporu na rukách, tkž na zápěstí. :D

      Vymazat
  6. jaká až hrozivá historka. občas dostanu taky do rukou dost varování. myš tedy nepoužívám, jen touchpad, ale když držím počítač jak prase, tak se mi dost často nepřirozeně ohýbá pravá ruka... no a pak to bolí. úplně s tebou soucítím, si to dokážu představit, jaké to bylo. a přeju, aby bylo všechno brzy zase v pořádku!

    OdpovědětVymazat
  7. Ja dúfam, že sa mi niečo také nestane, bola by som totiž to stratená, keďže sa živým práve rukami. Ale niektorým mojim spolužiakom sa to stalo (klavirsti) a to mali peknú smolu teda :(. Tak dúfam, že sa z toho dostaneš čím skôr úplne

    OdpovědětVymazat

Jsem moc ráda za vaše komentáře. :)