Říjnová výzva

Pokud jste na cestách blogosférou ještě nenarazili na Meduňčinu říjnovou výzvu (klik!), urychleně to napravte a mrkněte k ní.

Source

Ve zkratce se jedná o to, abychom se nad sebou na chvíli zamysleli a zpytovali svědomí. Ti, kdo se zaváží výzvu přijmout, si v říjnu nesmí koupit žádnou věc, kterou skutečně nepotřebují. A ne, argument, že tenhle modrý odstín laku ještě nemáte a tudíž ho nutně potřebujete, se nepočítá. Pokud vám ale dojde váš poslední šampón a budete chodit měsíc s mastnou hlavou, své čuněcí sklony na říjnovou výzvu nesvádějte. :)

Výzvu jsem jen uvítala. Do něčeho podobného se totiž nutím už od jara, ale nikdy mi to moc dlouho nevydrželo. Takže jsem se Meduňce upsala hned poté, co článek publikovala. A vzápětí jsem zjistila, že mám asi problém, protože mě 2 dny nato nohy samy donesly do drogerie (nekecám!), kde jsem se vzpamatovala, až když jsem si na ruku zkoušela šedivé tekuté oční stíny od Rimmelu. V duchu jsem se propleskla a vykopala se k východu. Bude to tedy myslím ještě zajímavé. Hlavně proto, že ty stíny vypadají sakra dobře. :D

Source

Opomíjení kosmetičtí pomocníci - ale když ono to bylo tak levný!

Asi se mnou budete chtíc nechtíc souhlasit, že základní myšlenka této akce je dobrá, ba přímo blahodárná, protože šetří naše peněženky a taky trochu přírodu a může nám sloužit i jako takový malý duševní wellness, protože nás donutí se nad sebou pořádně zamyslet. Aneb opravdu potřebuju mít doma další tělové mléko, když tam mám už 4 a z toho dvě nepoužívám, protože nevoní/nehydratují/lepí/whatever?

Když se dostanu do podobné slepé uličky, obvykle hledám argument, jak si obhájit, že si danou věc koupím, i když racionálně vím, že ji opravdu nepotřebuju a to, co mě nutí ke koupi, je obyčejné mrzké puzení konzumerismu. No a nejčastěji je tím argumentem právě nízká cena. Po přinesení domů a prozkoumání následuje často rozčarování, protože ta věc není vůbec tak skvělá, jak jsem doufala a stane se z ní další koupelnový ležák. Načež se další týden opakuje stejná situace s jiným druhem zboží...

Za tohle chování bych se chtěla potrestat, protože mi akorát ubírá peníze a ještě navíc tak vytvářím odpadky a znečišťuju už tak dost špinavou matičku Zemi. Rozhodla jsem se tedy, že za trest vypotřebuji několik takových ležáků, co mi doma už chvíli straší. A dokud je nedojedu, nedovolím si používat jejich oblíbenější kolegy. Tady jsou:

Už ať je to prosím za mnou! :)

Co od toho všeho čekám?

Za prvé jsem zvědavá, kolik peněz ušetřím. Přece jenom se nám blíží Vánoce, že. :) No a taky doufám, že se poučím a zefektivním svoje nakupovací návyky. A že mě můj trest přinutí si zapamatovat, že při nakupování mám myslet mozkem a ne pr*elí.

Co vy na to? Šli byste do toho taky? Nebo to nepotřebujete? Já jako sůl.