Stránky

Zobrazují se příspěvky se štítkemFleur de Santé. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFleur de Santé. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 13. srpna 2013

Antiwishlist TAG

Tenhle tag už má dobu své největší slávy dávno za sebou. Neb ho ale oživila Moora, doufám, že ještě tag out není, protože jsem ho chtěla psát už dřív a teď jsem se rozhodla, že to prostě musí ven. :)

source

1. Made in China - nezlobte se na mě, ale věci vyrobené v Číně si opravdu kupovat nebudu. Nejen že většinou nejsou moc kvalitní, ale hlavně nehodlám podporovat nedemokratický režim a zneužívání levné pracovní síly. Vím, že by to byla debata na delší lokte a že kdybych to všechno chtěla řešit do důsledku, budu se muset odstěhovat na strom, ale pro své svědomí se snažím dělat alespoň to minimum v podobě zrušení PRC nákupů.

2. Elf, Mua, Catrice, Essence, Basic, Miss Sporty... Vím, že se tento bod víceméně kryje s tím předchozím, ale štve mě to natolik, že mi nestačí vyjádřit se k tomu jednou. :) Tyhle a jim podobné značky jsou pro mě úplně k ničemu. 90 % z toho je srandomakeup vhodný tak akorát pro školačky, které se učí vzít rtěnku do ruky. Zbylých 10 % (a to jsem ještě asi hodně přestřelila) je snad jakž takž použitelných, některé výjimečné produkty jsou pro mě i skutečně dobré, ale zase jsou to skoro vždycky Číňani. V současné době mám doma jen Essence better than gel nails top coat pro rychlé schnutí, který je vyrobený ve Velké Británii. Takže něco se tam skutečně při veliké snaze najít dá, ale to už je pro mě stokrát jednodušší nakouknout do dražšího stojanu, za úmorně dlouhé hledání už mi něco takového fakt nestojí. Pardon. :)

3. Tenisky na klínu a na podpatku. Wtf?

source
4. Letní kozačky. Nejlíp háčkované. Oxymóron ve stejném duchu jako předchozí bod. A obojí je strašně hnusné.

source
5. Fler.cz. Vím, že tam jsou i šikovní prodejci s hezkým zbožím, ale kdykoliv ty stránky otevřu a vidím ten balast rukodělného pekelného tvořeníčka, který tvoří většinu obsahu, chce se mi řvát. Tolik zničeného materiálu, práce vniveč a zmařeného času!

source
 6. Peplum cokoliv. Podle mě v tom nositelka vypadá jako muchomůrka.

source
7. Kradení fotek z webu. To je opravdu takový problém přidat odkaz na místo, odkud obrázek pochází? Pochybuju, že všechny bloggerky, hlavně ty s nižší návštěvností, mají své obrázky řádně zakoupené ve fotobance.

source
8. Starbucks sucks. Nechápu, co někoho vede k tomu, aby tam dobrovolně pil z obřího kýble předraženou hnědou přeslazenou hmotu. Byla jsem tam poprvé a naposledy před rokem v Londýně, protože začalo bez varování strašně pršet. Strávila jsem tam půlhodinku toužebným sledováním vchodu do Selfridges a modlila se, ať ten déšť už trochu poleví. Kávě rozumím, absolvovala jsem i pětidenní baristický kurz a to, co prodává Starsucks je urážka. Kdyby tomu aspoň říkali jinak, ale takhle? Fuj.

9. Yankee candles - jo, asi to voní hezky. Ale i kdyby mi to někdo daroval, pravděpodobně mi to bude ležet v komoře, dokud se to nezkazí, nebo dokud bych to neposlala dál.

10. Fleur de Santé a Yves Rocher - prostě obskurní.

11. LR, krAvon, Oriflame, Mary Kay, Amway - fungují na předpokladu, že člověka ke koupi nejlépe přesvědčí známý, který má osobní pozitivní zkušenost. V sociologii se takovému člověku říká "významný druhý". Ne náhodou Moora v souvislosti s Mary Kay poznamenala něco o Jehovistech - konverze k novým náboženským hnutím probíhá podobně. :) Já k výběru něčeho tak banálního jako kosmetiky významného druhého nepotřebuju. Nebo jo, potřebuju, ale nejsme v osmdesátkách, aby konverzace musela probíhat oboustranně a offline. :) Pokud se u mě některá z těchto značek objeví, nanejvýš pravděpodobně se jedná o dar.

12. Umělé řasy, solárko, napletené vlasy, gelové nehty... Nechci mít na sobě nic umělého. U ostatních to neřeším, ale přijde mi fakt divná představa, že si po rukou a očních bulvách lepím plast, na hlavu si motám vlasy nějaké jiné ženské a chodím se opékat do skleněné rakve.

A podobně bych mohla pokračovat donekonečna. Ale radši toho nechám, jsem cholerik a začíná se mi vařit krev. :)

Na závěr si pusťte písničku Nemám ráda od Čoko voko, bohužel mi sem nejde vložit.

Co nemáte rádi vy?



pátek 15. března 2013

Beauty boxy - bilance a zamyšlení

Už zhruba půl roku se i v České republice dají pořídit beauty boxy. Asi všichni víte, o co jde, a tak nemá smysl se o nich rozepisovat. Kdo by náhodou nevěděl, použije můj oblíbený vyhledávač.

Na českém trhu jsou v současnosti tři krabičky krásy. Ladybox, který byl první, Senzabox, který se vychytrale svezl na vlně lejdyboxí propagace a prý je ještě nějaký třetí, jehož název neznám a ani nechci - evidentně to moc s marketingem a sociálními sítěmi neumí a těžko mi nabídne to, co jsem od předchozích boxů marně čekala.

K dnešnímu datu jsem si koupila dva Senzaboxy a tři Ladyboxy, březnový by se měl pomalu vydávat na cestu mým směrem. Měla jsem objednaný i slavný prosincový Senzabox a ještě dnes si gratuluju k tomu, že jsem ho zapomněla včas zaplatit. I když teď nemůžu vyprávět o tom, jak jsem si také pořídila edici, která se stala téměř legendární a komunikační faily, kterých se tehdy lidé z týmu Senzaboxu dopustili se dodnes používají při marketingových školeních krizové komunikace se zákazníky jako příklad, jak se to FAKT nedělá. Ale to jsem trochu odbočila. Dohromady jsem za boxy dala asi 1500 Kč a ostatní vydání jsem pečlivě sledovala na webu.

Co jsem od boxů čekala


Jelikož sice nemám úplně hluboko do kapsy, přesto se mi nechce dávat vyšší částky za kosmetiku, která mi nakonec nesedne. A protože nejsem zas tak bohatá, abych si kupovala levné věci, s radostí jsem přivítala možnost objednat si beauty box, který bude obsahovat high endovou kosmetiku buď v plném nebo zmenšeném balení za zvýhodněnou cenu, abych si ji mohla v klidu ozkoušet. Protože vzorky, které jsou k dostání zdarma v lékárnách a parfumeriích k pořádnému otestování nestačí. Myslím, že tento přístup měla ze začátku k boxům většina zákaznic.

Co mi boxy skutečně daly

- Z obsahů boxů obou značek jsem se utvrdila v tom, že se některým drogerijním značkám vyhýbám opravdu správně, např. odličovač Greenline nebo jak, micelární voda Lirene - oba produkty za cca 70 Kč, fakt něco, co se bojím koupit, abych zbytečně nevyhodila celé jmění!

- Zjistila jsem, že se na trh s kosmetikou s katalogy typu Oriflame a Avon a jiných obskurností snaží dostat další značka, která chce vydělávat na bydlenkách a upocených maminách na mateřské, jménem Fleur de santé a snaží se o to infikováním všech beauty boxů, katalogem, který vypadá jak z 90. let a odstíny kosmetiky typickými pro tutéž éru. Když jsem byla ještě v pubertě, dostala jsem od kohosi oční stíny této značky a větší kosmetický shit jsem snad nikdy předtím ani potom nevlastnila - pigmentace byla nulová (hnědé a modré stíny barvily téměř stejně) a taky dost smrděly. Možná jsem jen negativně poznamenaná tímto zážitkem, ale fakt si mě nezískali a jestli v březnovém Ladyboxu budou zase, budu ječet.

- Hydratační krém od Sans Soucis je plný parabenů a pleť se mi po něm ucpává ještě víc než po hutné Nivee (jak se to skloňuje?) z plechovky za pár kaček.

- Do krabičky krásy patří potravinové doplňky pro kuřáky?? Asi podle logiky, že kdo utrácí za věci, co skutečně nepotřebuje (cigára), vyhazuje i za krabičky krásy, protože je to téměř totéž.

- Zjistila jsem, že existuje celkem fajn česká přírodní kosmetika Nobilis Tilia, která stojí jen o trochu víc než drogerijní, fakt luxus...

- Můj názor, že přírodní značky mají dobrou pečující, ale tragickou dekorativní kosmetiku (snad krom pudrů, tvářenek a rtěnek) se potvrdil.

Atd...

Shrnuto a podtrženo

Mé povědomí o luxusní a kvalitní kosmetice se díky boxům nezlepšilo ani o trochu. Obzory se mi rozšířily jen  ohledně středně drahého a povětšinou drogerijního zboží, které se rozhodně nakupovat nebojím a taky to často dělám i bez boxů. Mám taky šuple plné věcí, co mi nesedí, protože bych si je po pouhém prostudování etikety nekoupila ani ožralá.

Každá zkušenost něco stojí. Já jsem vyhodila oknem 1500 Kč, za které jsem si mohla pořídit svou oblíbenou řasenku od Heleny Rubinstein a Ysl Touche Éclat, jejichž koupi oddaluji kvůli jejich ceně. Ó jak jsem byla blbá. Pokud mě ani poslední Ladybox nepřesvědčí, končím s krabičkami krásy jednou provždy a budu si měsíčně odkládat podobnou částku a jednou za čas ji utratím v parfumerii za něco, co opravdu chci.

Ještě by mě celkem zajímalo, jaká je vlastně motivace lidí, kteří krabičky krásy v Česku prodávají? Mám takový dojem, že se na tom moc zbohatnout nedá.

A jak to máte s beauty boxy vy?