Nejlevnější brněnská drogerie - 2. část cyklu o oldschoolových drogerkách

Tuhle drogerii jsem poprvé navštívila už před lety a úspěšně na ni zapomněla. Brněnští starousedlíci ji dávno znají a hojně navštěvují. I já jsem na ni dostala tip od kovaného Brňáka, který se zde narodil a navzdory tomu, že i vystudoval vysokou školu, zarputile mluví hantecem a všem návštěvám bez rozdílu otevírá jenom v trenýrkách...

Ale zpět k té drogerii, nechutných chlapů jistě znáte všichni spousty. Nachází se na Palackého třídě poblíž kulturního domu Semilasso a sestává se ze dvou provozoven se dvěma samostatnými vchody. V jedné se prodávají věci jako barvy a laky a tak a v té druhé kosmetika a věci pro péči o domácnost. Patří do sítě drogerií Teta a podle letáku, který se tam válel na pultě je asi žlutá nebo co. Pořád tomu s těma barvama nerozumím a pořád mě to nezajímá.

Ceny zboží jsou tu úplně jinde - asi kvůli tomu, že se mu blíží doba exspirace. Ovšem nijak závratně, téměř u všech hyperlevných artiklů máte zhruba rok na jejich spotřebování. To docela jde, ne? Pro lepší představu o cenách jsem pořídila několik fotek. Co na nich chybí je oční odličovač Nivea za 59 Kč, který se běžně pod stovku pořídit nedá.

Na posledním obrázku je můj giganákup - na ten šampon za dvacku jsem fakt zvědavá. Když nebude stát za nic, nechám si alespoň lahvičku, na cesty se bude hodit.

Pokud se vám nechtělo fotky detailně zkoumat, tak jo, ten Listerine je fakt litrový a za cenu, za jakou se běžně prodává půllitr. Podobných věcí je tam víc a stoprocentně stojí za detailní průzkum. Akorát se musíte připravit na to, že prodejna je mrňavá a plná koupěchtivých Brňáků. :)

Znáte tuhle drogerii? Já jsem z ní úplně hotová a zase tam začnu chodit. :)

Velký souboj náplastí proti černým tečkám + minirecenze masky Freeman

Jelikož jako mnohé a mnozí z vás trpím černými tečkami, chytám se zoufale jakéhokoliv kosmetického produktu, který slibuje, že vás jich zbaví. Slupovací náplasti používám přibližně rok a za tu dobu jsem stihla vyzkoušet snad všechny u nás dostupné a ještě něco navíc. Rozhodla jsem se tedy o své zkušenosti podělit.

Značky, které jsem vyzkoušela:

- Bioré, koupeno v Bangkoku, cena za 12 ks přibližně 36 Kč, tj. asi 3 Kč za kus.
- Victoria, z drogerie Teta za 6 ks 112 Kč, 18,7 Kč za kus.
- Balea, 6 ks v DM za 99 Kč, kus za 16,5 kaček.
- Nivea, 6 ks v Tesco za 120 Kč (v DM za 170!), kus za dvacku.
- Montagne Jeunesse, 3 ks za přibližnš 50 Kč v Intersparu, cenu za kus si spočítejte sami. :P

Jmenované viníky vidíte na následujících fotografiích. Poslední dva exempláře zrovna doma nemám. Použila jsem tedy fotky ze stránek oficiálních distributorů a upravila v programu Malování, který miluju a hrdě používám. :)

Takže popořadě:

Bioré

Ač u nás tyto proužky běžně dostupné nejsou, e-shopy s asijskými BB krémy je přidávají jako dárek k objednávce a věřím tomu, že se budou dát brzy jednoduše sehnat. Všechny proužky v balení jsou svým tvarem a nařezáním ideální pro použití na nose, dají se ale s trochou cviku nalepit i na bradu a čelo, což jsem udělala. Mají se nechat působit 10-15 minut. Nečistot zachytily opravdu hodně, nicméně nevzaly všechno. Z pomyslných 5 bodů hodnotím 4.

Victoria

Tyto proužky jsou pro mě novinkou, ale je pravda, že jsem na ně narazila víceméně náhodou. Vyrábějí se - pokud mě paměť neklame - v Bulharsku a tomu tak trochu odpovídá jejich oldschoolovy vizuál. Pokud si je koupíte, nezapomeňte se zasmát vtipnému překladu do češtiny na zadní straně krabičky. Co se týká účinnosti, moc mě neoslovily. Něco sice vytáhly, ale žádný zázrak. Navíc se špatně přikládají k nosu, nejsou předstříhané. A podivně "rusky" smrdí, připomíná mi to odér v mhd z větší části obsazené důchodci. Z 5 bodů dávám 2 a už si je nekoupím.

Balea

Proužky Balea jsou celkem fajn, už jsem je měla mnohokrát a asi si je brzy zase koupím. Všech 6 v balení je tvarováno na nos a lze je používat i jinde, kde kupodivu také dobře drží. Zachytí cca 60 % nečistot, což je docela fajn. Z 5 bodů dávám 3, což je na český průměr dobrý výkon.

Montagne jeunesse

Na tuhle značku jsem narazila náhodou při nakupování jídla a řekla jsem si, že za 50 korun ji zkusím. Proužky se mají oproti všem ostatním nechat působit asi 20 minut. Jsou černé a prý obsahují nějaké uhlí. No po 20 minutách jsem s nimi pár teček sloupla, ale žádný zázrak se nekonal. Nicméně jsem na ně pak našla na internetu hromadu ultrapozitivních recenzí, takže jsem je měla možná nechat působit déle. Ještě si je koupím znova, abych se neunáhlila, ale zatím by to bylo tak na 2 body.

Nivea

Čisticí proužky Nivea jsou na českém trhu klasikou a reklama na ně šla v televizi poprvé, když jsem byla ještě na základce. Jako jediné mají rozdílný tvar pro nos a bradu. Ty "bradové" přilnou lépe. Avšak pokud máte teček hodně a na větší ploše, nepokryjete je na jedno nalepení všechny. Proužky čistí skoro tak dobře jako ty od Bioré, jejich nevýhodou je však cena. Rozhodně se vyplatí se po nich dívat jinde než v DM, tam mají krom svých privátních značek předražené snad úplně všechno. Já jim dávám 3,5 bodů z 5 a až na ně někde narazím za nešílenou cenu, okamžitě si je hodím do  košíku.


V nadpisu slibuju ještě recenzi na masku od Freeman a sice na slupovací okurkovou masku, o jejíž koupi jsem psala asi před 2 týdny. Tady je na fotce spolu s proužky Balea.

Vypotřebovala jsem ji už dávno, ale pořád jsem nemohla přijít na to, co mi připomínala při slupování. Až o víkendu na výletě v horách mi to došlo - párky striptýzky! Nemyslete si o mně, že jsem takový dobytek, že bych se něčím takovým dobrovolně živila, ale hlad mě jednou donutil je kdesi na vodě pozřít. Proto jsem na to taky nemohla tak dlouho přijít. Úplně stejnou konzistenci jako ten mastný platový obal má maska po zaschnutí a úplně stejně divně se cítíte, když si ji sundáváte z ksicht... pardon z obličeje. Po použití jsem nezaznamenala jediný rozdíl oproti stavu před, akorát jsem ze sebe asi půl hodiny olupovala pozapomenuté "šušínky".

A co vy? Jak bojujete s černými tečkami? Používáte náplasti? A souhlasíte s mým hodnocením?

Jak se mi (ne)líbil poslední Ladybox a proč už s krabičkami krásy opravdu končím

Co bylo v posledním Ladyboxu stejně všichni dávno vědí, a tak nemá smysl se k jeho obsahu nějak detailněji vyjadřovat. Kdo neví a vědět chce, zagoogluje.

Březnové vydání této krabičky lákalo na známou značku Illamasqua, která má hezky zvládnutý vizuál, nabízí krásné barvy dekorativní kosmetiky a prý je velmi kvalitní. Celkem jednoduše se dalo odhadnout, že v boxu bude lak na nehty - v e-shopu značky Illamasqua patří mezi ty nejlevnější položky spolu s mono stíny, korektory a tužkami na oči. No a z těch jsou nejoblíbenější právě laky.

Co jsem z krabičky vybalila?

Přiznám se, že jsem to radši ani moc nezkoumala, abych se nerozčílila a neletělo to rovnou do koše. Prostředek proti akné, který už byl v Senzaboxu, nějaká věc na pozvednutí prsou - btw, to mě fakt zajímalo, jak se tam dostalo tohle - už vidím, jak si tento produkt mezi sebou nadšeně doporučují kamarádky a jak se bloggerky fotí před a po... Pak tam byl prostředek prosti striím... Kdo je cílovka? Maminy na mateřské?

Co mě ale dožralo nejvíc, je ten lak, respektive jeho odstín. Připomíná průjem způsobený kari a na povrchu má takový ten sójový lesk, který známe z nekvalitních salámů. Wtf? Všichni ostatní samozřejmě dostali krásný rudý odstín, za který bych se vůbec nezlobila. Například zrovna teď mám na nehtech O.P.I Big Apple Red. Lak byl personalizovaný produkt. I odebrala jsem se na svůj "beauty profil" (pche!), kde jsem se ujistila, že chci jak klasické odstíny (tělový, světle růžový, červený) tak barevné (žlutý, zelený, modrý, černý).  Pokud byl červený lak klasický, ta konzervativní hovínková barva má být jakože ta "odvazová"? A proč jsem ji schytala zrovna já? Usoudili snad soudruzi z LB, že ve svém pokročilém věku 28 let už nemám na rudou nárok? Btw. ten odstín se jmenuje faithful, protože s tímhle na nehtech vám asi stejně nic jiného nezbude. Obsah krabičky si vykládám jako "namaž si vytahané cecky a strie, na nehty si nalakuj okrový průjem, zalez do hrobu a drž hubu." Lak jsem darovala své 50leté kamarádce, která ho bude mít na denní nošení, ale o víkendu si ho dle svých slov moc neužije. Tož tak.

Abych zase jenom nenadávala - je logické, že se mi do vkusu netrefí lidé, kteří mě vůbec neznají. Ostatně kdo z mých kamarádů by byl vůbec schopný mi za tři stovky nakoupit přesně to, co bych chtěla a sedla si z toho na zadek? (A ještě na tom vydělal.) Nikdo. A proto s boxy definitivně končím - pokud bych po laku od Illamasqua zatoužila, mohla jsem si ho koupit sama a v odstínu, který bych chtěla a neměla doma ještě tunu dalších blbostí. Opravdu nejsem tak bohatá, abych si kupovala věci, které nechci a nevyužiju.

Jo a mimochodem - sledujete někdo ty boxy všechny? Zdá se mi to, nebo se v nich opakuje víceméně totéž?

Beauty boxy - bilance a zamyšlení

Už zhruba půl roku se i v České republice dají pořídit beauty boxy. Asi všichni víte, o co jde, a tak nemá smysl se o nich rozepisovat. Kdo by náhodou nevěděl, použije můj oblíbený vyhledávač.

Na českém trhu jsou v současnosti tři krabičky krásy. Ladybox, který byl první, Senzabox, který se vychytrale svezl na vlně lejdyboxí propagace a prý je ještě nějaký třetí, jehož název neznám a ani nechci - evidentně to moc s marketingem a sociálními sítěmi neumí a těžko mi nabídne to, co jsem od předchozích boxů marně čekala.

K dnešnímu datu jsem si koupila dva Senzaboxy a tři Ladyboxy, březnový by se měl pomalu vydávat na cestu mým směrem. Měla jsem objednaný i slavný prosincový Senzabox a ještě dnes si gratuluju k tomu, že jsem ho zapomněla včas zaplatit. I když teď nemůžu vyprávět o tom, jak jsem si také pořídila edici, která se stala téměř legendární a komunikační faily, kterých se tehdy lidé z týmu Senzaboxu dopustili se dodnes používají při marketingových školeních krizové komunikace se zákazníky jako příklad, jak se to FAKT nedělá. Ale to jsem trochu odbočila. Dohromady jsem za boxy dala asi 1500 Kč a ostatní vydání jsem pečlivě sledovala na webu.

Co jsem od boxů čekala

Jelikož sice nemám úplně hluboko do kapsy, přesto se mi nechce dávat vyšší částky za kosmetiku, která mi nakonec nesedne. A protože nejsem zas tak bohatá, abych si kupovala levné věci, s radostí jsem přivítala možnost objednat si beauty box, který bude obsahovat high endovou kosmetiku buď v plném nebo zmenšeném balení za zvýhodněnou cenu, abych si ji mohla v klidu ozkoušet. Protože vzorky, které jsou k dostání zdarma v lékárnách a parfumeriích k pořádnému otestování nestačí. Myslím, že tento přístup měla ze začátku k boxům většina zákaznic.

Co mi boxy skutečně daly

- Z obsahů boxů obou značek jsem se utvrdila v tom, že se některým drogerijním značkám vyhýbám opravdu správně, např. odličovač Greenline nebo jak, micelární voda Lirene - oba produkty za cca 70 Kč, fakt něco, co se bojím koupit, abych zbytečně nevyhodila celé jmění!

- Zjistila jsem, že se na trh s kosmetikou s katalogy typu Oriflame a Avon a jiných obskurností snaží dostat další značka, která chce vydělávat na bydlenkách a upocených maminách na mateřské, jménem Fleur de santé a snaží se o to infikováním všech beauty boxů, katalogem, který vypadá jak z 90. let a odstíny kosmetiky typickými pro tutéž éru. Když jsem byla ještě v pubertě, dostala jsem od kohosi oční stíny této značky a větší kosmetický shit jsem snad nikdy předtím ani potom nevlastnila - pigmentace byla nulová (hnědé a modré stíny barvily téměř stejně) a taky dost smrděly. Možná jsem jen negativně poznamenaná tímto zážitkem, ale fakt si mě nezískali a jestli v březnovém Ladyboxu budou zase, budu ječet.

- Hydratační krém od Sans Soucis je plný parabenů a pleť se mi po něm ucpává ještě víc než po hutné Nivee (jak se to skloňuje?) z plechovky za pár kaček.

- Do krabičky krásy patří potravinové doplňky pro kuřáky?? Asi podle logiky, že kdo utrácí za věci, co skutečně nepotřebuje (cigára), vyhazuje i za krabičky krásy, protože je to téměř totéž.

- Zjistila jsem, že existuje celkem fajn česká přírodní kosmetika Nobilis Tilia, která stojí jen o trochu víc než drogerijní, fakt luxus...

- Můj názor, že přírodní značky mají dobrou pečující, ale tragickou dekorativní kosmetiku (snad krom pudrů, tvářenek a rtěnek) se potvrdil.

Atd...

Shrnuto a podtrženo

Mé povědomí o luxusní a kvalitní kosmetice se díky boxům nezlepšilo ani o trochu. Obzory se mi rozšířily jen  ohledně středně drahého a povětšinou drogerijního zboží, které se rozhodně nakupovat nebojím a taky to často dělám i bez boxů. Mám taky šuple plné věcí, co mi nesedí, protože bych si je po pouhém prostudování etikety nekoupila ani ožralá.

Každá zkušenost něco stojí. Já jsem vyhodila oknem 1500 Kč, za které jsem si mohla pořídit svou oblíbenou řasenku od Heleny Rubinstein a Ysl Touche Éclat, jejichž koupi oddaluji kvůli jejich ceně. Ó jak jsem byla blbá. Pokud mě ani poslední Ladybox nepřesvědčí, končím s krabičkami krásy jednou provždy a budu si měsíčně odkládat podobnou částku a jednou za čas ji utratím v parfumerii za něco, co opravdu chci.

Ještě by mě celkem zajímalo, jaká je vlastně motivace lidí, kteří krabičky krásy v Česku prodávají? Mám takový dojem, že se na tom moc zbohatnout nedá.

A jak to máte s beauty boxy vy?

Brněnské olschoolové drogerie, část 1.

Aktualizace, leden 2016: První drogerii odvál vítr, na jejím místě stojí nemastná neslaná nudná kavárna. Teta v Omeze dostala facelift a je z ní nudná moderní drogerka. Místo Tety na Janské je tuším runnig sushi. Jedině Drogerie na Orlí je pořád stejná a popisek se na ni pořád hodí i po 3 letech.

Nevím jak vy, ale já tahle místa miluju. Ta místa, do kterých když vejdete, máte pocit, že jste vstoupili do stroje času, který vás přenesl nejméně o 20 let zpátky. Každé české město jich má několik (a některá jsou z nich složená celá, ale o tom až jindy) a ani Brno není výjimka.
Na blogu Jarmark marnosti se ve středu objevil článek o pražské drogerii Pemi a okamžitě po jeho přečtení jsem dostala neodolatelnou chuť na nějaké to retro. Obešla jsem celkem dvě drogerie Teta, o kterých jsem si pamatovala, že v nich panuje duch starých dobrých socialistických časů, pak jsem pro srovnání vlezla do třetí Tety (haha) a skončila jsem v úžasné Drogerii na Orlí. Koho nebaví dlouhé čtení, ať přeskočí rovnou k tomu nejlepšímu na konec. ;)

Teta na Náměstí svobody naproti pasáži Omega

Jak vidíte, vchod má tato drogerie opravdu stylový, dokonce zkombinovaný s okýnkem směnárny. A pro jistotu, aby nebylo už vůbec vidět, co se skrývá uvnitř, je celý polepený letáky a logy. Přes nehostinný vzhled však doporučuji do těch dveří zatlačit a vstoupit. Interiér a sortiment vypadají poněkud obstarožně, ale socialisticky už bohužel taky ne, je vidět, že tato prodejna prošla jakous takous modernizací. Zboží uvnitř je roztříděné podle značek a dají se tam najít i takové, o které světoví Rossmann a DM nejeví zájem, jako například česká značka Regina, trvalá Studená vlna, Freeman nebo Vivian Gray.

Prodejna je dvoupatrová. V prvním patře se nachází tělová kosmetika a produkty pro děti a údržbu domácnosti, dekorativku najdete nahoře. Krom obligátních stojanů Essence, L'Oréal apod. zde nabízejí i celý sortiment již zmiňované Reginy včetně jejich už téměř legendárních tónovacích perel (protože nejdou běžně sehnat, ne že by to byl až takový zázrak). Kromě méně známých značek a individualistického ducha prodejny jsem ocenila také milé prodavačky, které byly ochotné a zároveň nebyly vlezlé. Dozvěděla jsem se od nich, že se prodejny Teta od sebe liší sortimentem a že jejich prodejna naproti v pasáži Omega má jiné zboží. Tak jsem se tam vydala, i když jsem tam původně vůbec nemířila.

Teta v pasáži Omega

Prodavačky naproti měly pravdu, zboží se lišilo. Zde sortiment připomíná drogerie globálních značek a i vzhled prodejny bohužel postrádá nádech vetešnictví, který měla ta předchozí. Co mě zde zaujalo, je slušný výběr kosmetiky Freeman, stojan Basics a sole do koupele.

Teta na Jánské

Prolezla jsem Omegou a vylezla jsem na ulici Jánská, kde jsem ke svému nemalému překvapení stanula před další Tetou. Už se mi tam moc nechtělo, ale začalo pršet, a tak jsem vešla. I tady to vypadá trochu jako za komančů, což jsem kvitovala s povděkem. Podrobnější průzkum sortimentu mě také nemálo potěšil, kombinoval totiž zboží z předchozích dvou prodejen a byl rozmanitější. Obchod je obrovský a krom běžných značek se toho v něm dá dost najít - od úsměvných blbinek až po kosmetické rarity. Zaujaly mě legrační taštičky na kosmetiku (takové jsem hrozně chtěla, když jsem byla malá), obří náplně do laků na vlasy, asijské plátěné masky na obličej a zaznamenala jsem také "kosmetiku z Mrtvého moře" (takhle blbě tomu fakt říkají) Kawar. V nabídce byl i Freeman, Ryor, Ziaja.

Co mi ohledně Tety nejde na rozum, je rozmístění prodejen po centru. Jsou od sebe totiž vzdálené jen pár desítek metrů. Třeba se pletu, ale mám dojem, že to asi nebude moc výdělečné, když si vezmu, jaké musejí mít nájmy. A co mě jako zákazníka mate, jsou rozdíly v sortimentu. Milá prodavačka (fakt milá, ne "milá") ve třetí prodejně mi vysvětlila, že existují dva "subtypy" Tety - modrý a žlutý a jejich nabídka se v závislosti na něm liší. První Teta, ve které jsem byla, je žlutá a druhá je modrá. Modrá proto, že to bývala drogerie Schlecker a kvůli tomu jsou také rozdíly v nabídce. Ve které se nacházíte, poznáte buď tak, že se zeptáte, nebo se podíváte na barvu nabídkového letáku. Poslední mnou navštívená Teta je dokonce žluto-modrá, tj. kombinuje nabídku obou dvou. Teda nějak jsem to detailně nezkoumala, ale připadá mi to na hlavu. Jednak to asi není moc praktické, vymýšlet dvojí obchodní strategii a taky tím vysílají podivné signály směrem k zákazníkům. Alespoň na mě to působí schizofrenně a přílišně komplikovaně, skoro jako by na mě používali nějakou svou pracovní hantýrku, do které nejsem zasvěcená a mate mě to a radši půjdu jinam, kde se v tom intuitivně a bez vysvětlování vyznám. Aneb proč sdružovat drogerie do sítí, když budu nabízet různé zboží a budu je propagovat rozdílnými letáky? Prase aby se v tom vyznalo. Mě to neba a pokračuju na Orlí.

Drogerie na Orlí

Drogerie na Orlí se jmenuje Drogerie na Orlí, protože to zkrátka je drogerie na Orlí a z těch všech, které jsem navštívila je jednoznačně absolutně nej. Nejlevnější, nejlépe zásobená, s nejrozmanitější nabídkou a nejsocialističtější, naštěstí jen vzhledem. Začíná to pohledem do výlohy. Nemůžu si pomoct, ale je prostě boží. :)

Jak vidíte na fotce, prodejna má oddělený vchod a východ. Už po vstoupení dovnitř mé zvrhlé já zaplesalo. Bylo to tam jak v Ženě za pultem, akorát doopravdy zásobené, zboží nebyly jen rekvizity. :) Hned za vchodovými dveřmi jsou podivná kovová madla, která nutí lidi vcházet po jednom. U nich je stojánek s vlasovými doplňky a s bižuterií a ceny jsou naprosto směšné a samozřejmě nalepené na štítku na jedné každé věci. Mezi fešnbloggerkami tolik oblíbené podložky do drdolů tu stojí pod 30 Kč, nekecám.

Líbí se mi, jak mají v regálech uložené zboží - je roztříděné podle druhu a ne podle značky, můžete je tedy mezi sebou porovnávat a nemusíte pobíhat z místa na místo, když se rozhodujete mezi více produkty od různých výrobců. Hned naproti stojanu s tretkami je například oddíl balzámů na rty, ve kterém se to hemží českými výrobky a nechybí ani legendární obrovský jelení lůj, ach!

Strašně mě baví, jak mají uložené drobnější zboží, regály jsou rozdělené do menších přihrádek. Úplně stejně si to pamatuju z dětství.

Pořídíte tam naprosto všechno - od oldschoolových obalů na mýdlo až po lékárnické náčiní a skalpely.

Kosmetika je tu levnější než po uplatnění všech možných hajp slevových kupónů a kartiček z déémka a rossmanna dohromady a krom privátních značek jiných drogerií zde nejdete snad všechno ostatní a mnohem víc. Například českou kosmetiku Bione, Reginu, různé kadeřnické potřeby a barvy a další. Bohužel jsem nestihla prozkoumat všechno, ale určitě jsem tam nebyla naposledy.

Abych nezapomněla, prodavačky tam jsou stylově sladěné s interiérem, ale přes přísně konturované rty, popelníkovité brýle a květákovité účesy jsou milé a rády pomůžou. Pro mě má tato drogerie jedinou nevýhodu v tom, že se v ní nedá platit kartou. Ačkoliv, jak nad tím teď přemýšlím, bych za to měla být ráda, protože jsem tam nenechala hromadu peněz, ale jen 37 Kč za náplň do řasenky.

Od teď kašlu na drogerijní řetězce a chodím jen na Orlí. Ceny jsou nižší a už se nemůžu dočkat, až začnu zkoušet české produkty, které jsem dosud neznala. Jen doufám, že tam nenalezou hipstři na ironický šoping...

A co vy, máte radši místa s duší, nebo byste do takového obchodu nikdy nevlezli?

Aniččin víkendový šoping

Nedávno jsem byla celkem vážně nemocná a po mém uzdravení zrovna řádila chřipková epidemie a já jsem měla zakázáno chodit ven, aby mě ta chřipka prej nezabila. A tak jsem měla čas na sebezpytování. Prohrabala jsem si skříň a kosmetické šuple a zhrozila jsem se. Taky nakupujete tolik oblečení a kosmetiky a pak to vůbec nenosíte a nepoužíváte? Myslela jsem si, že to nedělám, ale týden o samotě s mými věcmi mě utvrdil v opaku. Oblečení jsem vytřídila, něco poslala na charitu, porozdávala kamarádkám a něco jsem prodala na netu.

Co se kosmetiky týká, stanovila jsem si přísné pravidlo, že si nesmím koupit víc věcí, než vyhodím. Za únor jsem spotřebovala 8 věcí (šikulka!) a mohla jsem se tedy konečně zase podívat do drogerie. Hle, co jsem ulovila.

- Z první fotky jasně vyplývá, co mě trápí. Jo, černé tečky, fuj. Zkoušela jsem snad úplně všechno: slupovací masky, jíl, čistící náplasti... Jediné, co mi opravdu 100% pomohlo, byl pobyt v Thajsku. Tam jsem měla pleť nádherně čistou a hydratovanou, ani jsem nemusela používat krémy, jen kolem poledne jsem si nanesla trochu BB pudru, abych se moc neleskla a bylo to, ach! A teď zpět na zem. :)

- Čistící náplasti Balea znám a často používám. Vždycky něco vytáhnou, ale bohužel nikdy ne vše. Jsem zvědavá, jak bude účinkovat maska od Freeman, zatím jsem na ní četla spíše pozitivní ohlasy.

- Na druhé fotce je pleťovka od Neutrogeny, která je také mou stálicí. Rovněž pomáhá proti černým tečkám a rovněž se mi nedaří s ní zničit vše. Když jsem ji ale přestala na zkoušku na 2 týdny používat, rozbujely se strašlivým způsobem, takže účinná nepochybně je.

- Deodorant Nivea pearl beauty jsem si koupila proto, že mi z dostupných Nivea deodorantů nejméně nevoněl. Ostatní drogérkové značky mi vyloženě smrdí a po spotřebování tohoto zázraku se asi už definitivně vydám lovit nové antipotítko do parfumerie. Až v autě jsem si všimla, že tato "kulička" slibuje "neodolatelně krásné a svůdné podpaží se smyslnou vůní" - jsem jediná, komu to přijde jako oxymóron? A mám silné nutkání fotit si podpaží "před" a "po" a doufám pro dobro nás všech, že mě brzo přejde...

- Pilníčky na nehty jsou vyrobené v Japonsku a dvojbalení stálo v Globusu okolo 70 Kč a jsou boží. Od nejvyšší hrubosti až po leštítko, v hezkých barvách a s anglickými popisky, co se s kterou plochou má dělat. Kdysi jsem měla podobný pilník od Miss sporty, jen trochu růžovější a bárbínovatější a měla jsem ho moc ráda.

A co jste si koupili vy? Jste taky takoví kramáři a skladníci? A vadí vám to, nebo jsem jen divná?

Víkendové hrátky s dýní

Rozhodla jsem se dneska ještě připsat o tom, jak jsem teď o víkendu vařila. Jednak aby bylo vidět, že dělám i jiné věci, než jen sleduju, co na sebe napatlat a taky proto, že jsem na sebe hrozně pyšná, jak se mi to hezky povedlo. :)

Máme dýně. Je jich spousta. Vypěstovala je tchýně (rým!), jelikož má zahrádku a my jsme měli loni semínka z jedné moc dobré, muškátové. Semínka se ujala, neb byla zasazena přímo doprostřed kompostu a poblázněně vyrostla a vzala útokem strom, na kterém pak jejich plody spokojeně zrály. Kdo nevěří, ať si rozklikne fotku. :) Na podzim se sklízely a v únoru konečně dozrály. Jsou výborné, sice se musí loupat, ale kam se na tu chuť hrabe třeba dýně hokkaido, na kterou hipstři s fúdbloggískama nedají dopustit.

Rozhodla jsem se pro tříchodové menu, na které padla dvoukilová dýně. Přípravu apod. jsem nefotila, protože mám takové tušení, že to stejně zas až tak moc nikoho nezajímá. :) Dělala jsem krémovou dýňovou polévku, kuřecí plátek s dýňovým rizotem a dýňové muffiny. Jako základ pro polévku a hlavní jídlo mi posloužila pečená dýně.


Pečená dýně

Dýni jsem oloupala, vydlabala a rozkrájela na zhruba 3centimetrové plátky, které jsem položila na plech vystlaný pečícím papírem. Pokapala jsem ho olivovým olejem, osolila a opepřila čerstvým pepřem z mlýnku. Pekla jsem 30 minut na 180 stupňů. Takto připravená dýně se dá normálně jíst a je moc dobrá upečená s čerstvými bylinkami, třeba s tymiánem nebo rozmarýnem.


Krémová dýňová polévka

Ingredience:
- vývar (masový nebo zeleninový)
- pečená dýně (viz předchozí recept)
- trocha smetany na zjemnění
- parmazánové hobliny
- čerstvé bylinky
- sůl a pepř

(Fotku sem radši nedám, připomíná hodně věcí, ale polévka to bohužel není.)

Upečenou dýni jsem hodila do hrnce, zalila vývarem a pár minut povařila. Pak jsem ji rozmixovala tyčovým mixérem dohladka. Na zjemnění jsem použila trochu smetany (35%, ale stačí jí opravdu málo), osolila, opepřila, přidala čerstvý tymián a těsně před podáváním jsem do talířů přihodila trochu parmazánu. Jednoduché a přitom vynikající.

Dýňové rizoto s kuřecím plátkem

Ingredience:
- šalotka
- máslo
- KVALITNÍ bílé víno
- vývar (já měla kuřecí)
- rýže na rizoto (měla jsem carnaroli)
- parmazán
- pečená dýně
- čerstvé bylinky
- sůl a pepř

- kuřecí prsa
- máslo
- bylinky
- sůl a pepř
- bílé víno

Vím, že fotka nevypadá moc vábně, ale nejsem žádná fůdstájlistka a bylo to dobré, věřte mi, fakt!

- Rizoto se dělá úplně klasicky. Nejprve se na másle nebo na jiném tuku opeče šalotka. Pak se k ní přidá rýže, která se opéká, dokud na povrchu nezprůhlední. To celé se pak zaleje bílým vínem a dělá to super efekt - víno se rychle odpařuje a syčí to a já si připadám jako děsný profík. V receptech se uvádí, že na 4 porce se dává deci vína, já mám radši, když je ho tam víc. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že se na víně při vařeni rozhodně nevyplatí šetřit. Čím lepší víno použijete, tím lepší vaše jídlo bude. A samozřejmě to platí i naopak. Bydlenka z mimibazoše si bude čvachtat i z rizota z krabičáku, já jsem frfňa a použila jsem Pálavu za 300 Kč a bylo to epesní. To jsou ale extrémy a víno z vinotéky za méně než 100 Kč určitě taky poslouží dobře.
- Poté, co se víno odpaří, doléváte vývar. Vždycky zalijete a mícháte, dokud se neodpaří. A pořád dokola. Opruz. A nesmíte přestat míchat, jinak se to celé připeče a je to v háji. Po zhruba 12 minutách začne rýže měknout a musíte vychytat moment, kdy přestat, aby zůstala al dente a nerozvařila se na srajdu. Tento moment se nedá poznat jinak než praxí. Zhruba 2 minuty před koncem vaření přidejte bylinky, já jsem použila citronový tymián a šalvěj, neb je mají zrovna v Globusu. Po odstavení z plamene do rizota přidejte parmazán a pečenou dýni nakrájenou na drobné kostičky.
- Co se mě týče, mně by toto na oběd stačilo. Ale jelikož jsem musela krmit svého drahého, který je určitě přímým potomkem lovců mamutů, musela jsem k tomu ještě přidat maso. Kuře jsem rozkrájela a rozklepla a opekla zprudka na másle se solí a pepřem a bylinkami a když se mi to připékalo k pánvi, odlepila jsem to tím dobrým vínem.

Dýňové muffiny

Muffiny už na blozích nejsou tak in, doufám, že ty moje alespoň ironicky ocení nějaký hipster. :)

Ingredience:
- 220g mouky (dala jsem polohrubou)
- 130g cukru (já dělala z třtinového)
- bio vanilkový cukr
- 2 bio vejce
- 250 ml smetany
- 4 lžíce slunečnicového oleje
- 2 lžíce dýňového oleje
- prdopeč
- 2 šálky vařené dýně nasekané na kostičky
- hrst sušených brusinek

Všechno smícháme dohromady, plníme košíčky položené ve formě a pečeme 20 minut na 200 stupňů. Jasné jak facka. :)

A co jste vařili vy? Vaříte? Čte to tu někdo? Jsem trapná? Pardon... :)

PURE EVIL

Jakožto osoba pesimistická a negativní těžce nesu, že mi na blogu visí zatím jen jeden článek, ve kterém navíc nedštím oheň a síru všemi směry, ale dokonce chválím. Dneska dám naopak naplno průchod síle temna a budu zplna hrdla nadávat na kosmetické "vymoženosti", jejichž koupě hořce lituju.

Vlasová maska Gliss Kur

Na fotce se tváří jako neviňátko a z regálu v drogerii na mě přátelsky žlutě zářila. Popisek taky nevypadal špatně - zaceluje roztřepené konečky, dodává lesk, blablabla... Jenomže! Po prvním použití, kdy jsem dodržela instrukce, jsem měla vlasy hnusné. Prostě hnusné, takové oslizlé, podobně jako po koupeli v rybníku uprostřed léta, kdy se voda začíná nebezpečně zelenat. Už to mě mělo od dalších pokusů odradit. Jenže mé ekoteroristické já, které ve mně od puberty dřímá, mi nedovolilo produkt nespotřebovat, natož ho vyhodit, i přistoupila jsem (já husa!) k pokusu dalšímu. Tentokrát jsem měla volný den a byla jsem sama doma, a tak jsem si v zatmění mysli řekla, že nechám masku působit déle. Nanesla jsem ji do délek vlasů, zamotala do drdolu a nechala asi hodinu působit. Když jsem se pokoušela vlasy rozmotat, vůbec to nešlo. Byly slepené a zaschlé a celé se to chovalo jako tuhnoucí beton. Po umytí mé vlasy připomínaly ty, jimiž se honosí bezdomovci u brněnského hlavního nádraží. Takže až budete chtít vidět, co vám tato maska udělá s hárem, prostě se měsíc nemyjte, pijte krabicové víno, kuřte vajgly z popelnice a občas se někde vyválejte. Bude to levnější a asi i o dost zábavnější. Jo a mám od té doby už asi 14 dní lupy a nejde se jich zbavit.

Heřmánkový šampon Ultra Doux

Víte, jak vypadá instalatérská koudel? No ale nepředbíhejme. Onehdá jsem vešla do legrační prastaré drogerie, kde snad nakupoval i Hitler a s údivem jsem se probírala regály se zbožím neznámých značek, rozličných tvarů, barev a vůní. Potřebovala jsem šampon a do oka mi padlo to zlo, co vidíte na fotce. Když jsem byla malá, byla tahle značka šamponů velice in. Prodával se s broskvovou vůní, byl určený pro děti a pamatuju si, jako by to bylo včera, jak se způsobná holčička s blond vlásky až do pasu culila do kamery a říkala: "Netahá to, když se češu." Děsně mě rozčilovala, protože jsem byla brunetka s ofinou podle kastrolu a den předtím mi kluci nalepili do vlasů žvýkačku, protože jsem měla samé jedničky. Jata nostalgickými vzpomínkami, zakoupila jsem tedy tento šampon a po několika umytích jsem to s ním vzala. Pořád váhám, zda svou hlavu po jeho použití přirovnat k té koudeli nebo k obrácenému mopu, ale to, co s vlasama dělá, je prostě děs. A ani drahý kondicionér a olejíček to nezachrání. Teď s ním umývám záchod a na to je bezva.

Tělové mléko s melounovou vůní Balea

Značku Balea mám normálně moc ráda, myslím, že její poměr cena/výkon nemá na našem trhu konkurenci. Tělových mazadel spotřebuju tuny a nazaznamenávám markantní rozdíly mezi dražšími a levnějšími značkami. Tělové mléko od Chanelu sice nádherně voní a skvěle hydratuje, ale za desetinásobně nižší cenu u Balea rozhodně nemám desetkrát horší vůni a péči. Až na výjimky jako je tato. Mléko hydratuje příjemně, nelepí a hezky sladce melounově voní. Jenže ouha, jak se ta vůně postupem času rozkládá a rozpadá - přece jen je ta parfemace levná - během 2-3 hodin se rozloží do něčeho, co připomíná hovno hozené do hořícího pytle zvratků doutnající na hnojišti uprostřed močálu. Fuj, nebrat!

Lak na nehty Catrice Miss Piggy Reloaded

Bohužel jsem se nechala nachytat na název. Připadal mi velice vtipný a myslela jsem, že se jedná o nadsázku. Avšak po nalakování bude vaše ruka opravdu připomínat prasečí kopyto. Navíc vůbec neschne, nekryje a okraje nehtů barví do šeda. Omlouvám se, že nepřikládám foto, jak to vypadá v praxi, ale už to nechci nikdy zažít.

Garnier roll on stick proti očním otokům

Znáte to - vaše drahá polovička vás absolutně nechápe a je citový mrzák, teta z červené lhoty čeká za rohem, aby vás mohla poctít pravidelnou návštěvou a smutný starý pes si přijde na ulici pro pohlazení a vy brečíte a brečíte a nemůžete přestat. No dobře, možná to nezná nikdo jiný než já, ale určitě se taky občas probudíte s napuchlýma očima, ať už od pláče, alergie, nebo nevyspání. Říká se, že proti tomu nejlépe pomáhají vychlazené sáčky od černého čaje, studená lžička a led. A je to pravda. Rozhodně nezkoušejte tyčinku z fotky, pokud si teda ty otoky nechcete zafixovat a chodit s nima celý den a nazítří se probudit se zánětem spojivek - true story.

A co vy? Máte taky doma v šupleti nějaké kosmetické hrůzy? Nebo jiné zlo?