Upřímně, Shalimar nemá rádo hodně lidí. Není to totiž parfém pro začátečníky a obsahuje některé kontroverzní složky. Třeba kadidlo. Je težší, orientální a tak jako Shalimar prostě nevoní nic jiného. Podle mě patří spolu s Chanelem 5 k těm nejklasičtějším klasikám ever.
Abych drahému zmírnila čichový šok, vybrala jsem si vanilkovou limitku z roku 2013, kde je oproti klasickému Shalimaru ta vanilka cítit trochu víc a kadidlo ustupuje mírně do pozadí. Taky v něm trochu cítím citrusy. A ta vanilka je krásně suchá a mírně nahořklá. Prostě taková, jako ve skutečnosti.
Taky v něm cítím trochu hořké čokolády a náznak nějakého ovoce - možná třešní. Oproti klasickému Shalimaru je trošičku odlehčenější a malinko svěžejší. Ale kdybych je neměla vedle sebe k bezprostřednímu porovnání, asi bych je od sebe rozeznávala těžko.
Shalimar buď milujete, nebo vám smrdí. A pokud se vám nelíbí, dejte si na rok dva oraz a očichávejte jiné parfémy a pak to zkuste znova. Možná to bude jinak.