Brněnské olschoolové drogerie, část 1.

Aktualizace, leden 2016: První drogerii odvál vítr, na jejím místě stojí nemastná neslaná nudná kavárna. Teta v Omeze dostala facelift a je z ní nudná moderní drogerka. Místo Tety na Janské je tuším runnig sushi. Jedině Drogerie na Orlí je pořád stejná a popisek se na ni pořád hodí i po 3 letech.

Nevím jak vy, ale já tahle místa miluju. Ta místa, do kterých když vejdete, máte pocit, že jste vstoupili do stroje času, který vás přenesl nejméně o 20 let zpátky. Každé české město jich má několik (a některá jsou z nich složená celá, ale o tom až jindy) a ani Brno není výjimka.
Na blogu Jarmark marnosti se ve středu objevil článek o pražské drogerii Pemi a okamžitě po jeho přečtení jsem dostala neodolatelnou chuť na nějaké to retro. Obešla jsem celkem dvě drogerie Teta, o kterých jsem si pamatovala, že v nich panuje duch starých dobrých socialistických časů, pak jsem pro srovnání vlezla do třetí Tety (haha) a skončila jsem v úžasné Drogerii na Orlí. Koho nebaví dlouhé čtení, ať přeskočí rovnou k tomu nejlepšímu na konec. ;)

Teta na Náměstí svobody naproti pasáži Omega

Jak vidíte, vchod má tato drogerie opravdu stylový, dokonce zkombinovaný s okýnkem směnárny. A pro jistotu, aby nebylo už vůbec vidět, co se skrývá uvnitř, je celý polepený letáky a logy. Přes nehostinný vzhled však doporučuji do těch dveří zatlačit a vstoupit. Interiér a sortiment vypadají poněkud obstarožně, ale socialisticky už bohužel taky ne, je vidět, že tato prodejna prošla jakous takous modernizací. Zboží uvnitř je roztříděné podle značek a dají se tam najít i takové, o které světoví Rossmann a DM nejeví zájem, jako například česká značka Regina, trvalá Studená vlna, Freeman nebo Vivian Gray.

Prodejna je dvoupatrová. V prvním patře se nachází tělová kosmetika a produkty pro děti a údržbu domácnosti, dekorativku najdete nahoře. Krom obligátních stojanů Essence, L'Oréal apod. zde nabízejí i celý sortiment již zmiňované Reginy včetně jejich už téměř legendárních tónovacích perel (protože nejdou běžně sehnat, ne že by to byl až takový zázrak). Kromě méně známých značek a individualistického ducha prodejny jsem ocenila také milé prodavačky, které byly ochotné a zároveň nebyly vlezlé. Dozvěděla jsem se od nich, že se prodejny Teta od sebe liší sortimentem a že jejich prodejna naproti v pasáži Omega má jiné zboží. Tak jsem se tam vydala, i když jsem tam původně vůbec nemířila.

Teta v pasáži Omega

Prodavačky naproti měly pravdu, zboží se lišilo. Zde sortiment připomíná drogerie globálních značek a i vzhled prodejny bohužel postrádá nádech vetešnictví, který měla ta předchozí. Co mě zde zaujalo, je slušný výběr kosmetiky Freeman, stojan Basics a sole do koupele.

Teta na Jánské

Prolezla jsem Omegou a vylezla jsem na ulici Jánská, kde jsem ke svému nemalému překvapení stanula před další Tetou. Už se mi tam moc nechtělo, ale začalo pršet, a tak jsem vešla. I tady to vypadá trochu jako za komančů, což jsem kvitovala s povděkem. Podrobnější průzkum sortimentu mě také nemálo potěšil, kombinoval totiž zboží z předchozích dvou prodejen a byl rozmanitější. Obchod je obrovský a krom běžných značek se toho v něm dá dost najít - od úsměvných blbinek až po kosmetické rarity. Zaujaly mě legrační taštičky na kosmetiku (takové jsem hrozně chtěla, když jsem byla malá), obří náplně do laků na vlasy, asijské plátěné masky na obličej a zaznamenala jsem také "kosmetiku z Mrtvého moře" (takhle blbě tomu fakt říkají) Kawar. V nabídce byl i Freeman, Ryor, Ziaja.

Co mi ohledně Tety nejde na rozum, je rozmístění prodejen po centru. Jsou od sebe totiž vzdálené jen pár desítek metrů. Třeba se pletu, ale mám dojem, že to asi nebude moc výdělečné, když si vezmu, jaké musejí mít nájmy. A co mě jako zákazníka mate, jsou rozdíly v sortimentu. Milá prodavačka (fakt milá, ne "milá") ve třetí prodejně mi vysvětlila, že existují dva "subtypy" Tety - modrý a žlutý a jejich nabídka se v závislosti na něm liší. První Teta, ve které jsem byla, je žlutá a druhá je modrá. Modrá proto, že to bývala drogerie Schlecker a kvůli tomu jsou také rozdíly v nabídce. Ve které se nacházíte, poznáte buď tak, že se zeptáte, nebo se podíváte na barvu nabídkového letáku. Poslední mnou navštívená Teta je dokonce žluto-modrá, tj. kombinuje nabídku obou dvou. Teda nějak jsem to detailně nezkoumala, ale připadá mi to na hlavu. Jednak to asi není moc praktické, vymýšlet dvojí obchodní strategii a taky tím vysílají podivné signály směrem k zákazníkům. Alespoň na mě to působí schizofrenně a přílišně komplikovaně, skoro jako by na mě používali nějakou svou pracovní hantýrku, do které nejsem zasvěcená a mate mě to a radši půjdu jinam, kde se v tom intuitivně a bez vysvětlování vyznám. Aneb proč sdružovat drogerie do sítí, když budu nabízet různé zboží a budu je propagovat rozdílnými letáky? Prase aby se v tom vyznalo. Mě to neba a pokračuju na Orlí.

Drogerie na Orlí

Drogerie na Orlí se jmenuje Drogerie na Orlí, protože to zkrátka je drogerie na Orlí a z těch všech, které jsem navštívila je jednoznačně absolutně nej. Nejlevnější, nejlépe zásobená, s nejrozmanitější nabídkou a nejsocialističtější, naštěstí jen vzhledem. Začíná to pohledem do výlohy. Nemůžu si pomoct, ale je prostě boží. :)

Jak vidíte na fotce, prodejna má oddělený vchod a východ. Už po vstoupení dovnitř mé zvrhlé já zaplesalo. Bylo to tam jak v Ženě za pultem, akorát doopravdy zásobené, zboží nebyly jen rekvizity. :) Hned za vchodovými dveřmi jsou podivná kovová madla, která nutí lidi vcházet po jednom. U nich je stojánek s vlasovými doplňky a s bižuterií a ceny jsou naprosto směšné a samozřejmě nalepené na štítku na jedné každé věci. Mezi fešnbloggerkami tolik oblíbené podložky do drdolů tu stojí pod 30 Kč, nekecám.

Líbí se mi, jak mají v regálech uložené zboží - je roztříděné podle druhu a ne podle značky, můžete je tedy mezi sebou porovnávat a nemusíte pobíhat z místa na místo, když se rozhodujete mezi více produkty od různých výrobců. Hned naproti stojanu s tretkami je například oddíl balzámů na rty, ve kterém se to hemží českými výrobky a nechybí ani legendární obrovský jelení lůj, ach!

Strašně mě baví, jak mají uložené drobnější zboží, regály jsou rozdělené do menších přihrádek. Úplně stejně si to pamatuju z dětství.

Pořídíte tam naprosto všechno - od oldschoolových obalů na mýdlo až po lékárnické náčiní a skalpely.

Kosmetika je tu levnější než po uplatnění všech možných hajp slevových kupónů a kartiček z déémka a rossmanna dohromady a krom privátních značek jiných drogerií zde nejdete snad všechno ostatní a mnohem víc. Například českou kosmetiku Bione, Reginu, různé kadeřnické potřeby a barvy a další. Bohužel jsem nestihla prozkoumat všechno, ale určitě jsem tam nebyla naposledy.

Abych nezapomněla, prodavačky tam jsou stylově sladěné s interiérem, ale přes přísně konturované rty, popelníkovité brýle a květákovité účesy jsou milé a rády pomůžou. Pro mě má tato drogerie jedinou nevýhodu v tom, že se v ní nedá platit kartou. Ačkoliv, jak nad tím teď přemýšlím, bych za to měla být ráda, protože jsem tam nenechala hromadu peněz, ale jen 37 Kč za náplň do řasenky.

Od teď kašlu na drogerijní řetězce a chodím jen na Orlí. Ceny jsou nižší a už se nemůžu dočkat, až začnu zkoušet české produkty, které jsem dosud neznala. Jen doufám, že tam nenalezou hipstři na ironický šoping...

A co vy, máte radši místa s duší, nebo byste do takového obchodu nikdy nevlezli?