Thajsko, část 1. Co byste měli vědět a udělat před cestou

Toto je můj první článek, který píšu na přání a mám z něj dopředu dobrý pocit, protože vím, že alespoň jeden člověk si ho chce přečíst a třeba mu (jí :) nějak pomůžu.

Koh Tan

Asi nemá cenu psát o samozřejmých věcech jako nákup letenky, nepotřebnost víza a podobně, to jsou známé věci a informací se dá najít dost a dost. My jsme letěli s holandskou společností KLM a musím říct, že jsem byla velmi příjemně překvapená vysokou úrovní služeb. Ne že bych čekala nějakou katastrofu, ale tady bylo všechno 100% - skvělé jídlo, dobrý výběr filmů a seriálů, letušky ultramilé, piva a vína dost, prostě super. :)

Očkování

Pokud přiletíte z Evropy, nejste povinní být naočkováni žádnou vakcínou, avšak všeobecně se doporučuje nechat se očkovat proti žloutenkám typu A a B a proti břišnímu tyfu. Názory na tato očkování se různí a já se k jejich aplikaci spíš přikláním. Pokud se nebudete během celého pobytu zdržovat jen v turistických rezortech, budete se vydávat “mezi lidi“, do neturistických oblastí, cestovat na motorce apod., raději se očkovat nechejte. Žloutenkami se cestovatelé často nakazí v nemocnicích, kde dojde k použití nesterilní jehly. No a do nemocnice se v Thajsku dostanete hned – stačí se vybourat na motorce, nebo šlápnout na mořského ježka či korál.

My se do nemocnice podívali také. Ač jsme se nepohybovali v necivilizovaných oblastech, jedli jsme normálně v restauracích a přísně jsme dodržovali hygienu, příteli se povedlo nakazit se břišním tyfem. Já jsem se před cestou nechala očkovat, a tak jsem se o něj alespoň mohla postarat. Přístup lékařů byl profesionální, nasadili mu antibiotika a do 5 dnů byl přeléčený. A musím říct, že veškerý materiál, který na něj použili, sterilní byl, ač se jednalo o nemocnici pro Thajce. Pojišťovna vše proplatila, ale my jsme přišli o den dovolené. Podle lékařů podobné případy zdaleka ojedinělé nebyly (alespoň na Koh Samui). A určitě to nebylo tím, že jsme se pohybovali v zaostalé a špinavé oblasti, naopak. Přece jenom se v tom teple bakteriím daří lépe, a tak s jejich zvýšeným výskytem zkrátka musíte počítat, jako v každé zemi s tropickým klimatem.

Koh Tan

Co si přibalit

Thajsko je vyspělá země a má druhou nejrychleji rostoucí ekonomiku z asijských středně velkých států. Takže se nemusíte bát, že byste tam nesehnali nic, co se dá koupit v Česku. Pokud si tedy cokoliv zapomenete, nic se nestane (nebude-li to pas, haha). Je tam také příjemně levno. Jediné dvě komodity, které byly v Thajsku dražší, byly opalovací krémy a léky. Mimochodem v lékárnách vám s radostí prodají úplně všechno, na co si vzpomenete, na lékařské předpisy se tam moc nehraje (i když oficiálně prý existují, ale nikdo je nikdy neviděl).

Možná budete potřebovat redukci na elektrické zásuvky, pokud ale žádnou nevlastníte, nechte její nákup až na cílovou destinaci, stojí pár bhathů a velmi pravděpodobně se bez ní obejdete.

Především ženám radím, aby si z kosmetiky s sebou vzaly jen to naprosto nejnutnější a na místě se vydaly na pořádný nákup. Cena a kvalita jsou v Thajsku úplně jinde a vy si tam můžete za pár kaček pořídit špičkové produkty. A dají se koupit opravdu všude, v každé večerce nebo lékárně, které jsou tam doslova na každém rohu. Podívejte se,co jsem si tam koupila já. :)

Buddhistický chrám na Koh Samui

Jak si v Thajsku zprovoznit telefon?

Pokud jste se podívali na ceny za roaming, pravděpodobně se vám protočily panenky a pokusily se o vás lehké mrákoty. Používat v Thajsku českou simkartu je – pokud nemáte nějaký speciální cestovatelský tarif – blbost. Nejlepší je si hned po příletu koupit thajské číslo. V Bangkoku jsou v příletové hale stánky telefonních společností a s radostí vám vše zařídí. Stačí jim dát mobil a oni udělají vše potřebné. My jsme si pořídili za 600 bhathů simkarty od společnosti dtac, která má jako jediná pokrytí i na ostrovech v Thajském zálivu, kam jsme měli namířeno. Za tu cenu jsme měli neomezený měsíční internet, který se nám velice hodil a 100bhathový kredit, za který jsme si několikrát zavolali domů. Karty jde dobíjet přes internet a při každém nabití dostanete bonus, který je asi náhodný. Já si nabíjela 50 bhathů a jako bonus jsem jich dostala ještě 90 – no neberte to. :) Telefon rozhodně nepodceňte, Thajci se s telefony u ucha snad už rodí a chtějí po nich řešit absolutně všechno. Taktéž se připravte na to, že vám na Facebooku přibude spousta nových asijských přátel. :)

Servírování rýže, Lamai, Koh Samui

Mentalita

Thajci jsou buddhisté, tedy kromě těch, kteří žijí u hranic s Malajsijí, tam potkáte muslimy. Jsou to velice milí, přátelští, pohostinní a zdvořilí lidé. Po zkušenostech s cestami na blízký východ jsem se ze začátku bála navazovat oční kontakt, abych k sobě nepřivolala nějakého dotěru. Brzy jsem ale zjistila, že v Thajsku se dívka může Thajcům bez obav dívat do očí a usmívat se na ně – úsměv vám vrátí a jdou si po svých, nenásleduje žádná nepříjemná kontaktáž a pokus o přátelení. Ke konci jsem se už smála úplně na všechny včetně policistů a letištní ostrahy a užívala jsem si, jak se na mě hezky zubí. Pokud vás Thajci osloví a vám to není příjemné, stačí zdvořile říct, že nemáte zájem a oni vás nechají. Málem mi spadla čelist, když k nám přišel pouliční prodavač, kterému jsme naznačili, že si nic koupit nechceme a on nám popřál hezký den a odešel. To by se ti čeští mohli naučit taky. :)

Mějte prosím na paměti, že vyzařovat na veřejnosti jakékoliv negativní emoce je krajně neslušné a pokud si budete chtít vztekáním něco vydobýt, nepovede se vám to. Spíš se od vás všichni odvrátí a půjdou rychle pryč, protože jim to bude velice nepříjemné. Budete-li potřebovat něco reklamovat, nebo když se vám cokoliv nebude líbit, sdělte to příslušnému Thajci s úsměvem a jako by vlastně o nic nešlo (i když půjde o hodně) a nápravy se dočkáte okamžitě. Jsou to poctiví a dobromyslní lidé, pokud budete mít nějaký problém, pravděpodobně vznikne vinou jazykové bariéry a ne úmyslně. Buddhisté si navzájem neškodí. Vím, že je to z hlediska České republiky těžko uvěřitelné, ale je to fakt. :)

Koh Phanghan

Zvyky a pohled Thajců na nás

Abych lépe dokázala přiblížit odlišnost thajské kultury od té evropské, pokusím se zdůraznit rozdíly mezi našimi jazyky. Thajština rozeznává o mnoho více poloh formálnosti projevu. Jinak mluví syn s otcem, muž se zaměstnavatelem, muž se ženou, jinak se mluví s úředníky, o panu králi a co teprve přímo s ním! Oproti tomuto složitému systému, který samozřejmě doprovází neméně komplikovaný body language, jsou naše vykání a tykání a spisovná a nespisovná mluva jazykem necivilizovaných barbarů. Na druhou stranu od vás jako od cizinců se nic moc extra nečeká, nicméně v základních pravidlech byste se orientovat měli, ať nepůsobíte jako úplní hulváti.

Když budete Thajce a Thajky poslouchat, pravděpodobně si všimnete, že muži velmi často říkají „khrab“ a ženy zase „khaa“ - to jsou částice vyjadřující zdvořilost a pokoru a čím víc je používáte, tím více dáváte najevo svůj respekt vůči partnerovi v debatě. Tato slůvka uslyšíte od prodavačů, číšníků i z televize od hlasatelů. Pokud se navíc naučíte ještě pozdravit a poděkovat, určitě tím také nic nezkazíte.

A dokud ještě mluvíme o jazycích – pokud uslyšíte slovíčko „farang“, je to pravděpodobně o vás. Farang je bílý cizinec, který je trochu legrační, protože se mnohdy chová jako malé dítě, ale je hodný a bezelstný a má hodně peněz. :)

Pokud se budete chtít s někým přivítat, nepodávejte jim ruku, leda by vám ji nabídli sami. Thajci se mezi sebou zdraví hlubokou úklonou a poklepnutím sepnutých dlaní u brady.

Bavíte-li se s někým, zejména starším, snažte se nestát moc vzpřímeně, čím níž držíte hlavu, tím pokornější a uctivější vzezření máte. Samozřejmě je to někdy těžké, zvlášť pokud jako já měříte 175 cm a váš protějšek 150, přesto se o to alespoň pokuste, snaha se cení.

Koh Phanghan

Oblečení a hygiena

Ač se v Thajsku nacházejí s prominutím „hambince“ na každém kroku, Thajci neživící se prostitucí jsou spíše konzervativní a zdrženliví. Z toho vyplývá i to, jak se oblékají. Téměř nenarazíte na muže v krátkých kalhotách a krátké rukávy jsou také méně časté. Muži také tolik neholdují tričkům a nosí spíše košile, které mají čisté a vyžehlené. Ženy nosí dlouhé kalhoty a sukně a pokud je mají kratší, neukáží většinou víc než kolena a pro jistotu si vezmou delší rukáv. U mladých je to volnější a trička a tílka nosí, ale oproti českým ženám a dívkám jsou o poznání zahalenější. Upnuté oblečení je opět výsadou spíše prostitutek. Neexistuje, že by si Thajka nevzala spodní prádlo, dokonce v něm i spí. Proto se nesmíte divit, když jim evropané někdy připadají jako necivilizované opičky, když se jim tam promenují v bavlněných trikách, kraťasech a holky mnohdy nemají tričko ale jen vršek od bikin a nebo si pod tričko tu podprsenku vůbec nevezmou. A spí nazí! Despekt vám však projevovat nebudou, na to jsou moc slušní. Je to pro ně spíše úsměvné než opovrženíhodné. :)

Ač na nás Thajci obdivují bílou pleť, moc hezky jim nevoníme. :) Thajci a Thajky se neustále koupou a převlékají, třeba šestkrát denně, a tak okamžitě ucítí, že se v jejich blízkosti pohybuje někdo, kdo se umyl ráno a navíc není zvyklý na místní teploty. Navíc naše složení stravy je trochu jiné, a tak holt vysíláme jiné pachové signály, na které místní moc zvědaví nejsou. Zkuste na to myslet a myjte se častěji a deodoranty a parfémy rozhodně nešetřete.

Koh Phanghan

Jelikož jsem stále neřekla vše a napadají mě další a další informace, chystám na téma Thajsko více článků, kde se budu zabývat například jídlem, stolováním, náboženstvím atd.

Byli jste někdy v Thajsku? Souhlasíte s tím, co píšu? A pokud ne, chtěli byste se tam podívat? Proč? Proč ne?

Helena Rubinstein Lash Queen a proč je blbost kupovat řasenku co 2 měsíce

Rozhodla jsem se vám dnes napsat o své nejoblíbenější řasence. Jak již název napovídá, je to překvapivě Lash Queen od Heleny Rubinstein v odstínu 01 wild black. V Česku se dá koupit v parfumerii Sephora za asi 800 Kč a trochu levněji v e-shopech, na parfums.cz jsem ji pořídila minulý týden za 699 Kč. Pokud preferujete kamenné prodejny, nezoufejte, Sephora mívá často slevové akce a třeba zrovna tady se dá jeden slevový kupón platný do 14.5.2013 stáhnout. :)

Ale zpět k řasence. Mám od přírody černé řasy a ač mají barvu opravdu krásnou, jsou bohužel tvrdé a úplně rovné. Maluji si je už nějakých 15 let a do loňského jara se mi s žádnou řasenkou (a ani s kleštěním) nepovedlo je natočit na déle než na 5 minut. A pak nastal ten den, kdy jsem si na netu naslepo koupila Lash Queen. Řasy jsou už po jedné vrstvě nádherně zahuštěné a natočené a o třetinu delší, nekecám. Chtěla jsem to vyfotit, ale vůbec mi to nešlo - jak to sakra ty holky na ostatních blozích dělají, že si tak hezky vyfotí oko? Mně z toho lezly jen samé příšernosti, a tak jsem se rozhodla vás raději neděsit. A vydrží celý den, večer  řasy vypadají úplně stejně jako minutu po namalování a kolem očí nemám černé mazance, jak se mi to u levnějších řasenek bohužel běžně stávalo.

Čas od času se mě někdo ptá, kam chodím "na řasy" - nikam, přátelé. Nevím, proč bych si měla za drahý peníz lepit na své drahocenné bulvy nějaký plast kdoví odkud chemickým lepidlem, když můžu téhož efektu dosáhnout kvalitní kosmetikou.

Onehdá se jedna má známá podivovala, jak můžu dát za řasenku tolik peněz. Tak jsem se jí zeptala, na kolik ji měsíčně vyjdou její umělé řasy. Odvětila že asi na 800 Kč a řasenku na ně stejně používá taky (ale jen za dvě kila!!!). Helena mi na rozdíl od drogerijních a avonooriflejmích řasenek vydrží při každodenním používání půl roku, a to ji fakt nešetřím. Přitom obsah má uvedený stejný. Takže buď vysychá pomaleji, nebo někdo pěkně kecá. :) Každopádně sečteno a podtrženo, do svých řas nevrážím přemrštěné peníze a za tu cenu bych už snad spokojenější být ani nemohla.

Proč není pravda, že se mají řasenky po 2 měsících vyhodit

Určitě jste o tom už taky slyšeli. I zastánkyně plastu v oku proti mně tento argumet použila - že prý není zdravé řasenku používat déle než 2 měsíce, protože zlé bakterie a citlivé oko a hrozba zánětu a kdoví čeho ještě. A tak jsem se podívala na svou Helču, abych zjistila, co je na tom pravdy. Na kosmetických výrobcích se nachází takový podivný symbol, co vypadá jako čtvereček zkřížený s Pacmanem a u něj je číslo a za ním M. No a říká nám, do kolika měsíců od otevření se má spotřebovat. Na Lash Queen (i na drogerijních řasenkách) je číslo 6 - to znamená, že výrobce si bere na triko, že se vám během 6 měsíců od otevření při používání nic zlého vinou výrobku nestane. Aha! Ale jelikož by se mu samozřejmě líbilo, kdyby si toho od něj lidé nakoupili víc, vyšle do světa pomocí marketingu tuhle pověru a třeba na to někdo skočí. Takže se nebojte skleněného oka a neplýtvejte zbytečně penězi a nevytvářejte další odpad. :)

Máte zkušenosti s nějakou "lepší" řasenkou? Myslíte, že se vyplatí investovat do dražší dekorativky?

Černé tečky po indicku

Na téma jak se zbavit černých teček jsem psala už dvakrát - v článku srovnávajícím antikomedogenní náplasti a v článku o kokosovém oleji.

Tentokrát se podíváme na zoubek indické značce Himalaya Herbals. Dostala jsem se k ní víceméně náhodou. Kamarádka žije s Indem a po nastěhování s údivem zjistila, že si její drahý na obličej pravidelně aplikuje bahenní masku proti akné. Když se tomu přestala pohihňávat, masku si půjčila a od té doby na ni nedá dopustit. Občas si představuju, jak si to navzájem nanášejí u telky. :)

Informaci jsem pustila z hlavy, protože oba žijí v Londýně a mě ani nenapadlo zkoumat, zda se u nás běžně prodává a objednávat jsem byla zdechlá. Minulý víkend jsem v Intersparu při vybírání toaleťáku zažila podivný pocit - skoro déjà vu. Něco mě nutilo podívat se znova do regálu s kosmetikou, kam se normálně nedívám, protože od čeho máme drogerie a parfumerie, že. A ona tam byla, ta maska. Za 75 Kč. I nelenila jsem a vzala jsem ji i s peelingem. Takhle jim to sluší u mě v koupelně:

Obsahují mimo jiné výtažek z nimby indické, což má být rostlina téměř magických účinků. Já jsem po několika aplikacích docela příjemně překvapená. Teček výrazně ubylo a pleť se mi na t-zóně méně mastí. Před nanesením masky pleť důkladně vyčistím a napařím. Pak masku namatlám na zhruba 15 minut a po opláchnutí se ještě trochu oškrábu peelingem. Pokud máte pleť citlivější, peeling raději vynechte, mě to s mou normální pletí už jednou trochu štípalo, když jsem to maličko přehnala.

Nakonec jsem se definitivně ujistila v tom, že jsem divná. Po zadání dotazu na tyto produkty do googlu na mě vybafla hromada pozitivních recenzí, kde všichni píší, jak je okamžitě a napoprvé teček zbavily. Já je teda pořád mám, i když je to lepší. Ale jak říkám, jsem divná - mám je snad už od základky a ač s nimi svádím celoživotní boj, pleť bez jediné tečičky jsem měla jen jednou - na dovolené v Thajsku, kde jsem se nemazala vůbec ničím a o pleť se mi staralo jen moře a 100% vlhkost vzduchu. Ach jo. :) Každopádně nimbová maska stojí za vyzkoušení a já se vydám dál na svou pouť za kosmetickým grálem, který mi od těch pitomých komedon pomůže.

Znáte Himalaya Herbals? Líbí? Máte černé tečky? A povedlo se vám jich zbavit? JAK?

Jak je důležité míti kokosák

Hm, další článek o kokosovém oleji, řeknete si a myslíte si, že co se o kokosáku říct dalo, už se dávno řeklo. Není to tak!

O jeho multifunkčnosti asi víte - dá se používat k ošetřování pleti a pokožky celého těla, dají se z něj dělat výborné vlasové masky a zábaly, je možné používat jej jako lubrikant (při masážích i při ehm tamtom). Co jste ale možná nevěděli - kokosák bělí zuby. Nekecám. Stačí si jím po vyčištění zubů a po případném použití ústní vody zuby a dásně "pošmrdlat" kartáčkem a po necelých dvou týdnech začnete pozorovat rozdíl. Není se čeho bát, kokosový olej je jedlý a má mírné antiseptické a desinfekční účinky, takže vašim pusinkám určitě jen a jen prospěje. :)

Další jeho úžasné a ne moc známé využití je k čištění pleti a odstraňování černých teček. Možná jste už slyšeli o tzv. oil cleansing method (kdo ne, použije Google). Ta funguje na jednoduchém předpokladu, že koncentrovaná mastnota pohlcuje řidší mastnotu. Než s čištěním začnete, je lepší obličej odlíčit - olej sice odličuje také, ale po odlíčení je dobré pleť napařit, nebo alespoň dlouze omýt teplou vodou a to bych před odlíčením asi nedělala. Pak čistýma rukama naneste olej na obličej a jemně jej asi 15 minut masírujte a kochejte se pohledem na rozpouštějící se černé zlo. Po skončení pleť ošetřete, jak jste zvyklí. Já to dělám před spaním, tak ze sebe setřu olej, použiju tonikum a krém a hotovo. Lze také kokosák použít na noc místo krému a ráno jej setřít odličovacími tampónky - to budete koukat, co na nich zůstane i přesto, že olej nanesete na čistý obličej...

Třetí úžasné a pro mě asi nejskvělejší plus kokosového oleje je, že po něm neuvěřitelně houstnou vlasy, a to tak, že markantně pomáhá i proplešatělým pánům! V lednu jsem si začala dělat pravidelně kokosové zábaly vlasů na noc a teď se nestačím divit - mám pocit, že mi narostla nová snad polovina vlasů. Sice jsem trochu ježatá, ale jinak nadšená. Na doporučení prodejce, který tvrdil, že měl před začátkem používání kokosového oleje na temeni pleš (teď tam má jen krásné vlasy), jsem ho zkusila aplikovat i na přítele. Ne že by byl vyloženě plešatý, ale před pár lety to přeci jen bylo lepší. :) No a ono to fakt funguje! Taky už má nový porost na místech, kde byly vlásky trochu na ústupu. Stačilo si je na noc namáznout kapkou oleje a je to.

Kokosový olej si pravidelně kupuji už dlouhá léta a je to jedna z mých nejoblíbenějších potravinářsko-kosmetických vychytávek. Kupuji je zásadně v bio kvalitě. Naposledy jsem si kokosák pořídila v Thajsku a řeknu vám, že jsem lepší neměla. Nádherně voní a má úžasnou krémovou konzistenci i v pevném skupenství. Pochází z bio kokosové farmy a ořechy z palem tam trhají opičky. :)

Používáte kokosový olej? Znáte ještě nějaká další využití?

Nejsladší obchod v nejchutnějším městě...

... je Sugar! v Budapešti. Vrátila jsem se odtamtud asi před hodinou a ještě se mi klepou kolena a nemám slov. Ten obchod je... to slovo ještě nevymysleli. Geniální? Božský? Hustokrutý? Prostě nemá chybu, ostatně posuďte sami. Předem se omlouvám za kvalitu fotek, třásla se mi z té nádhery ruka.

Obchod je prostorný a v minimalistickém designu, takže vystavené dobrotky krásně vyniknou. Navíc v přirozeném světle. Polovinu prostor zabírá prodej bonbónů a karamel a jiných dobrot. Nechybí zde klasické značky jako Hello Kitty, Maomam, Lindt a mnoho dalších. A nezůstávají jen u poživatin - ďábelsky útočí na lidi se strakoidními sklony (toužící po všem, co se třpytí) a prodávají roztomilé velké i malé tašky a taštičky, magnetky, formy na pečení, balzámy na rty, krémy... Já jsem odešla s balzámem na rty ve tvaru sovy, který má moc pěknou barvu - podobnou rtěnku jsem sháněla už dlouho.

V druhé polovině obchodu je pultový prodej dortíků, cupcakes (jak se to řekne česky?) a makarónek, což je snad ještě ďábelštější past na peněženku. Ani my jsme neodolali a vystáli jsme si dlouhou řadu a nakoupili dorty a makarónky.

V patře je navíc kavárna, kde si můžete dát cokoliv z prodeje v přízemí, s výbornou kávou k tomu. Bohužel tam bylo hrozně narváno, tak jsme museli čekat, až se pro nás uvolní stůl. Čekání se ale bohatě vyplatilo - ostatně podniky, na které se stojí fronta, jsou vždycky skvělé. Kavárna je samozřejmě taky stylově naprosto vyladěná - včetně záchodů. :)

Budapešť je moje oblíbené město a moc ráda se tam vracím. O tomhle podniku jsem však neměla ani zdání a dodneška jsem kolem něj chodila bez povšimnutí - já husa. Objevila jsem ho úplnou náhodou díky mobilní aplikaci Foursquare, kterou za to miluju ještě víc než předtím.

Jste taky na sladké? V jakých podnicích své temné choutky ukájíte vy? Přesvědčil by vás tenhle článek k návštěvě Budapešti?

Kosmetika, kterou jsem si přivezla z Asie

Konkrétně z Thajska, kde jsem zažila zatím nejkrásnější 3 týdny letošního roku. Kromě toho, že je tam hezky teplo, jsou tam milí a slušní lidé, výborně se tam vaří a je tam čisto, jsou Thajci doslova posedlí perfektním vzhledem. Například se třeba šestkrát denně sprchují a převlékají a úzkostlivě se neustále přečesávají a upravují. Ženy co pár minut kontrolují svůj makeup a namalované jsou opravdu všechny. Téměř nepotkáte takovou, která by neměla precizně namalované oční linky, nebo se nedejbože leskla!

Ráj kosmetických závisláků

No a kde jinde než v zemi, kde se klade tak obrovský důraz na vzhled, byste se jako chtěli vyřádit při nákupu kosmetiky? Zapomeňte na celý Londýn i s Paříží dohromady a začněte šetřit na letenky. Ceny, výběr a hlavně kvalita i u nejlevnějších produktů jsou ve východní Asii úplně jinde. Fakt, nekecám. :)

Co jsem si pořídila

Že existují BB krémy jsem už věděla dávno a že ty nejlepší jsou ty asijské pro mě taky nebyla žádá novinka. Ale BB pudr? To jsem neznala. Daly se koupit v každé večerce a ve vlhkém prostředí mi přišly opravdu vhod, protože ač jsem měla pleť obdivuhodně čistou a hydratovanou - dokonce tak, že jsem se nemusela ničím mazat - jsem se trochu leskla. Trocha BB pudru jen tak ledabyle nanesená houbičkou mou pleť proměnila v něco, co jsem s ní předtím zažila jen jednou po profi líčení ultradrahou kosmetikou. Krásné zmatnění, vysoké krytí a 100% splynutí s pletí. Vůbec nebylo poznat, že jsem namalovaná, až na to, že jsem měla pleť velice podezřele bezchybnou a prostě krásnou. Následují fotky BB pudrů, které jsem zakoupila a které jsou všechny prostě boží a doufám, že nikdy nedojdou. Jen podotýkám, že na české poměry byly spíše levné.

Dále jsem si samozřejmě musela koupit pravý asijský BB krém. Nakonec jsem vybrala "jen" dva - jeden od thajské a jeden od korejské firmy a musím říct, že se směle vyrovnají v Evropě tolik oblíbeným krémům od Skin79 a Mischa a přitom stojí dvakrát až třikrát méně. Opět přidávám fota, která jsem ale vyrobila až v ČR, a tak se na obalech dlouhá cesta bohužel trochu podepsala. Na prostřední fotce je makeup, který je taky skvělý a srovnala bych ho s hydratačním makeupem od Chanelu. Netřeba dodávat, že byl mnohokrát levnější...

Protože tamní holky nosily opravdu nádherné oční linky, nemohla jsem zůstat pozadu. Vlastně jsem si připadala jako šmudla - přiletěla jsem nenamalovaná a pohodlně oblečená a hned po příletu jsem měla nutkání se zahrabat někam hluboko pod zem. Proto jsem si své první oční linky pořídila hned na letišti v Bangkoku a druhé brzy následovaly. Řeknu vám, pracuje se s nimi skoro samo a dokonce i já, která si ani po několikadenním tréninku nejsem schopná namalovat linky gelovkama, jsem s nimi vykouzlila kočičí pohled hned napoprvé. A tady jsou mí miláčci, opět za pár šupů.

Samostatnou kapitolou by byla přírodní kosmetika, do jejíhož nákupu jsem se pustila na ostrově Samui (jo, ten jak se tam ženil Pomeje...) a o té se rozepíšu zase jindy. Ale jsem z ní nadšená a až mi dojde, nechám si ji poslat od kamaráda, který tam bydlí.

A co vy, cestujete? A zkoušíte na cestách kromě lokálního jídla taky kosmetiku? Já si myslím, že je to unikátní způsob, jak danou zemi poznat.

Nejlevnější brněnská drogerie - 2. část cyklu o oldschoolových drogerkách

Tuhle drogerii jsem poprvé navštívila už před lety a úspěšně na ni zapomněla. Brněnští starousedlíci ji dávno znají a hojně navštěvují. I já jsem na ni dostala tip od kovaného Brňáka, který se zde narodil a navzdory tomu, že i vystudoval vysokou školu, zarputile mluví hantecem a všem návštěvám bez rozdílu otevírá jenom v trenýrkách...

Ale zpět k té drogerii, nechutných chlapů jistě znáte všichni spousty. Nachází se na Palackého třídě poblíž kulturního domu Semilasso a sestává se ze dvou provozoven se dvěma samostatnými vchody. V jedné se prodávají věci jako barvy a laky a tak a v té druhé kosmetika a věci pro péči o domácnost. Patří do sítě drogerií Teta a podle letáku, který se tam válel na pultě je asi žlutá nebo co. Pořád tomu s těma barvama nerozumím a pořád mě to nezajímá.

Ceny zboží jsou tu úplně jinde - asi kvůli tomu, že se mu blíží doba exspirace. Ovšem nijak závratně, téměř u všech hyperlevných artiklů máte zhruba rok na jejich spotřebování. To docela jde, ne? Pro lepší představu o cenách jsem pořídila několik fotek. Co na nich chybí je oční odličovač Nivea za 59 Kč, který se běžně pod stovku pořídit nedá.

Na posledním obrázku je můj giganákup - na ten šampon za dvacku jsem fakt zvědavá. Když nebude stát za nic, nechám si alespoň lahvičku, na cesty se bude hodit.

Pokud se vám nechtělo fotky detailně zkoumat, tak jo, ten Listerine je fakt litrový a za cenu, za jakou se běžně prodává půllitr. Podobných věcí je tam víc a stoprocentně stojí za detailní průzkum. Akorát se musíte připravit na to, že prodejna je mrňavá a plná koupěchtivých Brňáků. :)

Znáte tuhle drogerii? Já jsem z ní úplně hotová a zase tam začnu chodit. :)

Velký souboj náplastí proti černým tečkám + minirecenze masky Freeman

Jelikož jako mnohé a mnozí z vás trpím černými tečkami, chytám se zoufale jakéhokoliv kosmetického produktu, který slibuje, že vás jich zbaví. Slupovací náplasti používám přibližně rok a za tu dobu jsem stihla vyzkoušet snad všechny u nás dostupné a ještě něco navíc. Rozhodla jsem se tedy o své zkušenosti podělit.

Značky, které jsem vyzkoušela:

- Bioré, koupeno v Bangkoku, cena za 12 ks přibližně 36 Kč, tj. asi 3 Kč za kus.
- Victoria, z drogerie Teta za 6 ks 112 Kč, 18,7 Kč za kus.
- Balea, 6 ks v DM za 99 Kč, kus za 16,5 kaček.
- Nivea, 6 ks v Tesco za 120 Kč (v DM za 170!), kus za dvacku.
- Montagne Jeunesse, 3 ks za přibližnš 50 Kč v Intersparu, cenu za kus si spočítejte sami. :P

Jmenované viníky vidíte na následujících fotografiích. Poslední dva exempláře zrovna doma nemám. Použila jsem tedy fotky ze stránek oficiálních distributorů a upravila v programu Malování, který miluju a hrdě používám. :)

Takže popořadě:

Bioré

Ač u nás tyto proužky běžně dostupné nejsou, e-shopy s asijskými BB krémy je přidávají jako dárek k objednávce a věřím tomu, že se budou dát brzy jednoduše sehnat. Všechny proužky v balení jsou svým tvarem a nařezáním ideální pro použití na nose, dají se ale s trochou cviku nalepit i na bradu a čelo, což jsem udělala. Mají se nechat působit 10-15 minut. Nečistot zachytily opravdu hodně, nicméně nevzaly všechno. Z pomyslných 5 bodů hodnotím 4.

Victoria

Tyto proužky jsou pro mě novinkou, ale je pravda, že jsem na ně narazila víceméně náhodou. Vyrábějí se - pokud mě paměť neklame - v Bulharsku a tomu tak trochu odpovídá jejich oldschoolovy vizuál. Pokud si je koupíte, nezapomeňte se zasmát vtipnému překladu do češtiny na zadní straně krabičky. Co se týká účinnosti, moc mě neoslovily. Něco sice vytáhly, ale žádný zázrak. Navíc se špatně přikládají k nosu, nejsou předstříhané. A podivně "rusky" smrdí, připomíná mi to odér v mhd z větší části obsazené důchodci. Z 5 bodů dávám 2 a už si je nekoupím.

Balea

Proužky Balea jsou celkem fajn, už jsem je měla mnohokrát a asi si je brzy zase koupím. Všech 6 v balení je tvarováno na nos a lze je používat i jinde, kde kupodivu také dobře drží. Zachytí cca 60 % nečistot, což je docela fajn. Z 5 bodů dávám 3, což je na český průměr dobrý výkon.

Montagne jeunesse

Na tuhle značku jsem narazila náhodou při nakupování jídla a řekla jsem si, že za 50 korun ji zkusím. Proužky se mají oproti všem ostatním nechat působit asi 20 minut. Jsou černé a prý obsahují nějaké uhlí. No po 20 minutách jsem s nimi pár teček sloupla, ale žádný zázrak se nekonal. Nicméně jsem na ně pak našla na internetu hromadu ultrapozitivních recenzí, takže jsem je měla možná nechat působit déle. Ještě si je koupím znova, abych se neunáhlila, ale zatím by to bylo tak na 2 body.

Nivea

Čisticí proužky Nivea jsou na českém trhu klasikou a reklama na ně šla v televizi poprvé, když jsem byla ještě na základce. Jako jediné mají rozdílný tvar pro nos a bradu. Ty "bradové" přilnou lépe. Avšak pokud máte teček hodně a na větší ploše, nepokryjete je na jedno nalepení všechny. Proužky čistí skoro tak dobře jako ty od Bioré, jejich nevýhodou je však cena. Rozhodně se vyplatí se po nich dívat jinde než v DM, tam mají krom svých privátních značek předražené snad úplně všechno. Já jim dávám 3,5 bodů z 5 a až na ně někde narazím za nešílenou cenu, okamžitě si je hodím do  košíku.


V nadpisu slibuju ještě recenzi na masku od Freeman a sice na slupovací okurkovou masku, o jejíž koupi jsem psala asi před 2 týdny. Tady je na fotce spolu s proužky Balea.

Vypotřebovala jsem ji už dávno, ale pořád jsem nemohla přijít na to, co mi připomínala při slupování. Až o víkendu na výletě v horách mi to došlo - párky striptýzky! Nemyslete si o mně, že jsem takový dobytek, že bych se něčím takovým dobrovolně živila, ale hlad mě jednou donutil je kdesi na vodě pozřít. Proto jsem na to taky nemohla tak dlouho přijít. Úplně stejnou konzistenci jako ten mastný platový obal má maska po zaschnutí a úplně stejně divně se cítíte, když si ji sundáváte z ksicht... pardon z obličeje. Po použití jsem nezaznamenala jediný rozdíl oproti stavu před, akorát jsem ze sebe asi půl hodiny olupovala pozapomenuté "šušínky".

A co vy? Jak bojujete s černými tečkami? Používáte náplasti? A souhlasíte s mým hodnocením?

Jak se mi (ne)líbil poslední Ladybox a proč už s krabičkami krásy opravdu končím

Co bylo v posledním Ladyboxu stejně všichni dávno vědí, a tak nemá smysl se k jeho obsahu nějak detailněji vyjadřovat. Kdo neví a vědět chce, zagoogluje.

Březnové vydání této krabičky lákalo na známou značku Illamasqua, která má hezky zvládnutý vizuál, nabízí krásné barvy dekorativní kosmetiky a prý je velmi kvalitní. Celkem jednoduše se dalo odhadnout, že v boxu bude lak na nehty - v e-shopu značky Illamasqua patří mezi ty nejlevnější položky spolu s mono stíny, korektory a tužkami na oči. No a z těch jsou nejoblíbenější právě laky.

Co jsem z krabičky vybalila?

Přiznám se, že jsem to radši ani moc nezkoumala, abych se nerozčílila a neletělo to rovnou do koše. Prostředek proti akné, který už byl v Senzaboxu, nějaká věc na pozvednutí prsou - btw, to mě fakt zajímalo, jak se tam dostalo tohle - už vidím, jak si tento produkt mezi sebou nadšeně doporučují kamarádky a jak se bloggerky fotí před a po... Pak tam byl prostředek prosti striím... Kdo je cílovka? Maminy na mateřské?

Co mě ale dožralo nejvíc, je ten lak, respektive jeho odstín. Připomíná průjem způsobený kari a na povrchu má takový ten sójový lesk, který známe z nekvalitních salámů. Wtf? Všichni ostatní samozřejmě dostali krásný rudý odstín, za který bych se vůbec nezlobila. Například zrovna teď mám na nehtech O.P.I Big Apple Red. Lak byl personalizovaný produkt. I odebrala jsem se na svůj "beauty profil" (pche!), kde jsem se ujistila, že chci jak klasické odstíny (tělový, světle růžový, červený) tak barevné (žlutý, zelený, modrý, černý).  Pokud byl červený lak klasický, ta konzervativní hovínková barva má být jakože ta "odvazová"? A proč jsem ji schytala zrovna já? Usoudili snad soudruzi z LB, že ve svém pokročilém věku 28 let už nemám na rudou nárok? Btw. ten odstín se jmenuje faithful, protože s tímhle na nehtech vám asi stejně nic jiného nezbude. Obsah krabičky si vykládám jako "namaž si vytahané cecky a strie, na nehty si nalakuj okrový průjem, zalez do hrobu a drž hubu." Lak jsem darovala své 50leté kamarádce, která ho bude mít na denní nošení, ale o víkendu si ho dle svých slov moc neužije. Tož tak.

Abych zase jenom nenadávala - je logické, že se mi do vkusu netrefí lidé, kteří mě vůbec neznají. Ostatně kdo z mých kamarádů by byl vůbec schopný mi za tři stovky nakoupit přesně to, co bych chtěla a sedla si z toho na zadek? (A ještě na tom vydělal.) Nikdo. A proto s boxy definitivně končím - pokud bych po laku od Illamasqua zatoužila, mohla jsem si ho koupit sama a v odstínu, který bych chtěla a neměla doma ještě tunu dalších blbostí. Opravdu nejsem tak bohatá, abych si kupovala věci, které nechci a nevyužiju.

Jo a mimochodem - sledujete někdo ty boxy všechny? Zdá se mi to, nebo se v nich opakuje víceméně totéž?

Beauty boxy - bilance a zamyšlení

Už zhruba půl roku se i v České republice dají pořídit beauty boxy. Asi všichni víte, o co jde, a tak nemá smysl se o nich rozepisovat. Kdo by náhodou nevěděl, použije můj oblíbený vyhledávač.

Na českém trhu jsou v současnosti tři krabičky krásy. Ladybox, který byl první, Senzabox, který se vychytrale svezl na vlně lejdyboxí propagace a prý je ještě nějaký třetí, jehož název neznám a ani nechci - evidentně to moc s marketingem a sociálními sítěmi neumí a těžko mi nabídne to, co jsem od předchozích boxů marně čekala.

K dnešnímu datu jsem si koupila dva Senzaboxy a tři Ladyboxy, březnový by se měl pomalu vydávat na cestu mým směrem. Měla jsem objednaný i slavný prosincový Senzabox a ještě dnes si gratuluju k tomu, že jsem ho zapomněla včas zaplatit. I když teď nemůžu vyprávět o tom, jak jsem si také pořídila edici, která se stala téměř legendární a komunikační faily, kterých se tehdy lidé z týmu Senzaboxu dopustili se dodnes používají při marketingových školeních krizové komunikace se zákazníky jako příklad, jak se to FAKT nedělá. Ale to jsem trochu odbočila. Dohromady jsem za boxy dala asi 1500 Kč a ostatní vydání jsem pečlivě sledovala na webu.

Co jsem od boxů čekala

Jelikož sice nemám úplně hluboko do kapsy, přesto se mi nechce dávat vyšší částky za kosmetiku, která mi nakonec nesedne. A protože nejsem zas tak bohatá, abych si kupovala levné věci, s radostí jsem přivítala možnost objednat si beauty box, který bude obsahovat high endovou kosmetiku buď v plném nebo zmenšeném balení za zvýhodněnou cenu, abych si ji mohla v klidu ozkoušet. Protože vzorky, které jsou k dostání zdarma v lékárnách a parfumeriích k pořádnému otestování nestačí. Myslím, že tento přístup měla ze začátku k boxům většina zákaznic.

Co mi boxy skutečně daly

- Z obsahů boxů obou značek jsem se utvrdila v tom, že se některým drogerijním značkám vyhýbám opravdu správně, např. odličovač Greenline nebo jak, micelární voda Lirene - oba produkty za cca 70 Kč, fakt něco, co se bojím koupit, abych zbytečně nevyhodila celé jmění!

- Zjistila jsem, že se na trh s kosmetikou s katalogy typu Oriflame a Avon a jiných obskurností snaží dostat další značka, která chce vydělávat na bydlenkách a upocených maminách na mateřské, jménem Fleur de santé a snaží se o to infikováním všech beauty boxů, katalogem, který vypadá jak z 90. let a odstíny kosmetiky typickými pro tutéž éru. Když jsem byla ještě v pubertě, dostala jsem od kohosi oční stíny této značky a větší kosmetický shit jsem snad nikdy předtím ani potom nevlastnila - pigmentace byla nulová (hnědé a modré stíny barvily téměř stejně) a taky dost smrděly. Možná jsem jen negativně poznamenaná tímto zážitkem, ale fakt si mě nezískali a jestli v březnovém Ladyboxu budou zase, budu ječet.

- Hydratační krém od Sans Soucis je plný parabenů a pleť se mi po něm ucpává ještě víc než po hutné Nivee (jak se to skloňuje?) z plechovky za pár kaček.

- Do krabičky krásy patří potravinové doplňky pro kuřáky?? Asi podle logiky, že kdo utrácí za věci, co skutečně nepotřebuje (cigára), vyhazuje i za krabičky krásy, protože je to téměř totéž.

- Zjistila jsem, že existuje celkem fajn česká přírodní kosmetika Nobilis Tilia, která stojí jen o trochu víc než drogerijní, fakt luxus...

- Můj názor, že přírodní značky mají dobrou pečující, ale tragickou dekorativní kosmetiku (snad krom pudrů, tvářenek a rtěnek) se potvrdil.

Atd...

Shrnuto a podtrženo

Mé povědomí o luxusní a kvalitní kosmetice se díky boxům nezlepšilo ani o trochu. Obzory se mi rozšířily jen  ohledně středně drahého a povětšinou drogerijního zboží, které se rozhodně nakupovat nebojím a taky to často dělám i bez boxů. Mám taky šuple plné věcí, co mi nesedí, protože bych si je po pouhém prostudování etikety nekoupila ani ožralá.

Každá zkušenost něco stojí. Já jsem vyhodila oknem 1500 Kč, za které jsem si mohla pořídit svou oblíbenou řasenku od Heleny Rubinstein a Ysl Touche Éclat, jejichž koupi oddaluji kvůli jejich ceně. Ó jak jsem byla blbá. Pokud mě ani poslední Ladybox nepřesvědčí, končím s krabičkami krásy jednou provždy a budu si měsíčně odkládat podobnou částku a jednou za čas ji utratím v parfumerii za něco, co opravdu chci.

Ještě by mě celkem zajímalo, jaká je vlastně motivace lidí, kteří krabičky krásy v Česku prodávají? Mám takový dojem, že se na tom moc zbohatnout nedá.

A jak to máte s beauty boxy vy?