Alessandro - výborné laky na nehty + kde je koupit za skvělou cenu

Vždycky, když píšu o lacích, zdůrazňuju, že se v nich zas tak moc nevyznám. A víte co? Vyznám. :) Nehty si lakuju bez přestávky bezmála 5-6 let a neustále je zběsile nakupuju a zuřivě posílám dál. Rukama (nehtama) mi prošlo už kde co. Od levných drogérkových laků - některé nejsou zas tak špatné, btw - až po high end, u kterého jsem nepřekvapivě zakotvila.

Dnes bych vás chtěla upozornit na laky značky Alessandro, kterou jsem já sama objevila až poměrně nedávno. Měla jsem totiž celkem oprávněný dojem, že nic moc lepšího než O.P.I neexistuje a do jiných regálů jsem v parfumerkách nekoukala. Můj první Alessandro kousek se ke mně dostal náhodou. Byl to dárek. Už po prvním nalakování mě absolutně dostal. A láska trvá dodnes.

Lakuju je ve 2 až třech vrstvách, jsou totiž trochu vodovější. Ale vůbec to nevadí. Rychle schnou a zasychají do velmi tenké vrstvy. Kdybych to samé udělala s lakem z drogerie, mám pocit nehtu potaženého gelem a schnutí by trvalo dlouho předlouho. Ve více vrstvách kryjí všechny, co mám, 100%. Na nehtech mi vydrží hezké i týden. Oproti zmíněným O.P.Ičákům nemají tak vysoký lesk. Ale to vůbec nevadí, snadno jej doženete vytvrzovacím nadlakem. A co se týká složení, jsou 3 free, což znamená, že nejsou jedovaté. :)

Alessandro se má objevit v následujícím Ladyboxu. Já si ho sice už dlouho nekupuju a měnit přístup nebudu. Ale třeba se vám informace, že jsou tyhle laky skvělé, bude při rozhodování hodit. Já už nechci zažít zklamání, kterého se mi s Ladyboxem dostalo ohledně laku od Illamasqua a půjdu si vybrat do Fashion arény v Praze Štěrboholích, kde je prodávají ve Fann outletu za cenu drogerijních laků (79 Kč to tuším bylo). Což je oproti ceně, za kterou se běžně prodává - 200 až 300 Kč - skoro zadarmo.

Znáte laky Alessandro? A baví vás ještě Ladybox? A jaké jste vlastně měli Velikonoce? :)

Další pokus o nalezení ideálního suchého šamponu, Schauma dry shampoo

Už dlouho se snažím najít ideální suchý šampon. Takový, po jehož použití nebudu vypadat jako po brigádě na stavbě, po kterém mě nebude svědit vlasová pokožka, který nebude smrdět a neslezou mi po něm vlasy. Než vám sdělím, jak v mém testování dopadla Schauma, pojďme si zrekapitulovat, které "sucháče" jsem už zkoušela a jak u mě dopadly.

Amica od Alpy

Zdroj

Amica, český evergreen, který používaly už naše babičky. Bohužel je jeho použití na vlasech patrné. Byl na mě vidět, i když jsem byla blond a teď na světle hnědou je pro mě absolutně nepoužitelný. Navíc docela hnusně smrdí. Na hlavě mě sice nijak nesvědil, ale kamarádka si stěžovala i na takové problémy. Amicu nebrat. Leda pokud vám nevadí závan a nějakým zázrakem na vás není vidět. Protože je jí v balení hodně a vydrží vám opravdu dlouho.

Lee Stafford

Zdroj

Minibalení staffíka jsem měla jako asi mnoho z vás kdysi z Ladyboxu. Na vlasech vidět nebyl, hezky voněl (podobně jako Angel od Thierry Muglera) a celkově byl takový roztomiloučký. Bohužel mi vystačil přesně na 3 použití a po tom třetím mi na hlavě naskákala vyrážka, na kterou zabraly až kortikosteriody. Takže si velké balení už kupovat nebudu. Škoda.

Toni & Guy

Zdroj

Tento suchý šampon sice ve vlasech vidět není, ale má nepříjemnou palčivou vůni. Bohužel mě po něm svědila kůže na hlavě a začaly mi po něm trochu více padat vlasy. Darovala jsem ho kamarádce, které zle nedělal a sloužil jí dobře po dobu několika měsíců. Což je u sprejových suchých šamponů docela výjimečné.

Jak si u mě stojí Batiste pro světle hnědé vlasy, se můžete dočíst TADY. Komu se nechce klikat - nic moc.

No a teď konečně k té Schaumě...

Zdroj

Než začnu (bude to krátké), chtěla bych se omluvit, že nepoužívám své obrázky. Důvod je ten, že nestíhám psát a vše mám už dávno spotřebované. A jak jsem dřív ráda psala (a četla) bilancovací články, nějak už mě nebaví schraňovat doma bordel a všechno hážu nemilosrdně okamžitě do koše, kde před časem skončil i tento nebohý sprejík.

A nový jsem si nepořídila. Proč? Ač ve vlasech opravdu vidět není a krásně voní - jako čerstvě vyprané prádlo - došel mi po necelých pěti použitích. Pche. Dala jsem za něj přes stovku, což mi nepřijde úplně ekonomické. Takže i když jeho vlastnostem nemám objektivně co vytknout, mé hledání toho pravého (sucháče) pro mě stále u konce není. Kdyby se ale tento konkrétní vyráběl ve větším balení za přátelštější cenu, asi bychom se spolu vídali u mě doma častěji.

Co vy? Znáte tyhle suché šampony? A dobrý? Který mám zkusit příště?

Spása slzavého údolí s protivráskovým přesahem

Jelikož už nejsem nejmladší a za svůj život kosmetické maniačky jsem leccos vyzkoušela, mění se postupně i můj postoj k novinkám a novým věcem obecně. Dřív jsem byla z každé inovace a další značky na trhu odvařená a neměla jsem pokoj, dokud jsem všechno neozkoušela, nebo do toho aspoň u někoho nestrčila čumák.

Jenže jsem asi vyrostla nebo co. Takže když se (tuším) loni v létě začala objevovat v drogeriích a supermarketech značka Mixa, nechalo mě to naprosto chladnou. Prostě další základní pečujicí drogérková průměrná kosmetika, které jsem už vyzkoušela tuny. Nuda. A dál jsem to nezkoumala. Vlastně ani teď nevím, co všechno se dá od Mixy koupit (a je mi to jedno).

Source

Celý obličej jsem spokojeně dlouhá léta odličovala klasicky červenou biodermí micelárkou a neměla jsem proti ní křivého slova. Dokud mě na podzim nezačala pálit a řezat v očích. Začalo to nenápadně - oči mě po odlíčení jen lehce pnuly, což jsem přičítala únavě. Ovšem když jsem se po ránu budila celá opuchlá a s nadměrným množstvím ospalků, rozhodla jsem se změnit odličovač. Problémy rázem pominuly jako mávnutím kouzelného proutku.

Vybrala jsem si dvojfázový odličovač, protože mastnota si - jak známo - poradí víceméně s čímkoliv, včetně voděodolného makeupu. Tedy alespoň teoreticky. A Mixa naštěstí funguje dobře i v praxi. O tom, jak moc jsem spokojená, zajisté svědčí i fakt, že si brzy půjdu pro 3. balení.

Po letech na micelárce jsem i po tak dlouhé době naprosto unešená z toho, že mi na odlíčení obou očí v pohodě stačí jen jeden tampónek. A to se maluju docela výrazně včetně černých linek. Pro dočištění použiju stejně ještě jeden, ale na slabší líčení bych si opravdu vystačila i jen s tím jedním. V očích nepálí ani trochu a po ranních otocích a záplavě ospalků není ani stopy. Po odlíčení je žádoucí ještě se opláchnout vodou, stejně jako po micelární vodě.

Dříve mě při nedostatečné hydrataci trápily drobné vrásky okolo očí a na nose. Stačilo se jen trochu méně napít nebo ráno málo namazat a večer byly tam. Od té doby, co jsem vysadila micelárku a přešla na mastnou Mixu, tam žádné vrásky nemám. Takže povídačky o mírně vysušujících účincích micelárních vod asi trochu pravdivé budou. Nicméně pokud vám nedělají neplechu jako mně, plošně bych je nezatracovala. Naopak jestliže máte pocit, že je vaše oční okolí přecitlivělé a zbytečně suché, zkuste Mixu.

Čím odličujete oči? Jaké ještě znáte dobré dvoufázové odličovače? A co Mixa - stojí od ní ještě něco za vyzkoušení?

6 laků, 2 pochvaly, 4 hejty

Nejsem žádná expertka na laky. Nekupuju je na kila a některé lahvičky dokonce spotřebuju až do dna. Nemůžu se tedy v žádném případě porovnávat s "lakovacími" bloggerkami, které co 3 dny ukazují zbrusu novou manikúru a mají tím pádem přehled jako nikdo jiný. Nicméně nepolíbená taky nejsem. Za posledních 5 let jsem s odlakovanýma nehtama byla viděna jen v nemocnici, a to jen proto, že mi je tam odlakovali násilím. A stejně jsem si je pak hned zase domalovala.

Dnes bych vám chtěla ukázat 2 mimořádně dobré laky a 4, které mě docela dožraly. Ale nejdříve chvalme.

Alessandro a Essence (wtf? Ananaska chválí Essence?)

První fešák (ten lak) z fotky se jmenuje Midnight Red a je od značky Alessandro, což je německý high end a u nás se dá koupit v Douglasu a na jejich oficiálním e-shopu, který si určitě v případě zájmu dogooglujete. Velice příjemně mě překvapil. Drží jako přibitý, barva je krásně sytá a jednolitá po nanesení ve 2 vrstvách, celkem rychle schne a neodštipuje se. I bez nadlaku, který teď nepoužívám, jak se dozvíte posléze. Možná ze mě mluví prvotní nadšení, ale subjektivně mi přijde dokonce lepší, než mí oblíbení O.P.I.čáci, orlíci a esesáci (Orly a Essie, pardon). Mám jej teď na nehtech pátým dnem a je pouze mírně ošoupaný na špičkách. Po 2 hodinových koupelích, uplavání kilometru v bazénu a drhnutí hrnce drátěnkou (sem vařila!). Fakt dost dobrý. :)

Druhý lak je od Essence. Jo, čtete dobře. A ne, neupadla jsem na hlavu. Barva se zove English Rose a je prostě krásná. Taková růžovočervená s mírně našedlým nádechem. Lakuju ho bez podlaku (rebelka!) a hezky kryje už v 1 vrstvě a suchý je než byste řekli švec. Po zhruba 2 dnech, kdy se začne otírat ze špiček, přidám 2. vrstvu a odlakovávám po dalších 3 dnech, kdy začíná odrůstat. Trochu jsem se bála, že po něm budou zažloutlé nehty, ale tato obava ukázala se lichou.

Oba dva laky jsem dostala darem, tudíž nevím, kolik stojí. A ne od žádných firem, od kamarádů. :) Ale rozhodně vám je doporučuji k bližšímu obeznámení.

Misslyn a Sally Hansen

Koupě těchto 2 kousků lituji z celého srdce. Jsou totiž pmsn tak akorát k vzteku. Lak Misslyn v odstínu 227 jsem si koupila v Globusu za asi 150 Kč. Bohužel ne všechny drahé laky odvádějí dobrou práci. Barvu má nádhernou, ale bez porušení nevydrží ani půl dne. A žádný z mých podlaků a nadlaků, které jinak fungují skvěle, to nezachránil. Škoda.

Sally Hansen Double Duty jsem koupila v DM za dvě stovky na základě pochvalných recenzí. Mno... buď mám vadný kus, nebo holky, které ho milují, spooousty volného času. Ta mrcha totiž vůbec neschne. Laku jsem dala několik šancí, ale abych si dávala pozor na nehty ještě hodinu po nalakování - na to nemám nervy. Když už se vám to povede nějak přežít, uschne do vysokého lesku a životnost laku opravdu prodlouží. Pokud jste na tom ale s trpělivostí a činorodostí jako já, budete na nehtech mít akorát tak apartní reliéfy.

Gabriella Salvete a Catrice

Chtěla jsem jedovatou paprikovo-rajčatovou červenou a Fred Said Red od Catrice je přesně taková dráždivá rudá, jakou jsem si namyslela. Bohužel ale nekryje. I ve 3 vrstvách s ním nehty vypadají jako špinavé, protože vytváří takové podivné našedlé průsvity. A pokud není nanesený precizně rovnoměrně, taky to dělá nehezký efekt. Škoda.

Hlavně kvůli Fredovi jsem si koupila bílou Gabriellu Salvete. Protože bílý lak přece vypadá pod barevným dobře, rozsvítí ho a tak... Kecy prdy. Teda jiný možná. Tenhle totiž taky musíte nanést v celkem tlusté vrstvě, aby dobře kryl. No a když na to prásknete něco dalšího, co se taky musí nanést ve 2 vrstvách a pod to celé ještě podlak a navrch nadlak, máte program na celý den. Kdybych byla panička žijící ve zlaté kleci, asi by mi to nevadilo. Chlastala bych chardonnay, koukala na Sama doma a u toho si lakovala pařáty. Takhle to pro mě bohužel využití nemá.

Co vy? Znáte tyhle laky? Co říkáte na Alessandra? A co na to Jan Tleskač?

Nejlepší pudr na světě

Nejlepší pudr světa - tedy alespoň toho mého omezeného - je Sexy Mama od The Balm. Toť je v podstatě vše, co jsem vám chtěla říct. :)

A aby vám ta informace i k něčemu byla, povím vám, co od pudru chci. Anžto používám dostatečně krycí podklad (korektor NARS a asijské bb krémy), od pudru očekávám už jen konečnou fixaci a zmatnění. A aby mi to všechno na obličeji drželo celý den, tj. minimálně 12 hodin.

Pudrů jsem vyzkoušela mraky. Kompaktních, sypkých, rozjasňovacích, i nějaký ten hydratační a vždycky jsem si na nich našla alespoň něco malého, proč jsem je nemohla prohlásit za dokonalé (neboli kosmetický svatý Grál - taky se vám chce gr... grálovat, když tohle slovní spojení čtete?). Buď mi vadila příliš očividná pigmentace, znatelnost na pleti, nebo malá výdrž. Na 100 % mě neuspokojil ani sypký pudr Chanel Natural Finish Loose Powder - byl na mně bohužel vidět. Sice jen trochu, ale byl.

Tolik mi ho ještě zbývá po 3měsíčním dennodenním používání.

Myslela jsem si, že jsem asi holt krapánek moc náročná a spokojila se se sypkým pudrem od Dermacolu za dvě stovky. Efekt má hodně podobný tomu "chanelímu" a za dvě stovky za balení jsem se během dne ochotně jednou dvakrát přepudrovala a bylo.

Jednoho dne se ke mně ale dostala Sexy Mama od The balm. A byla z toho láska jako trám (další otřepaná fráze, taky k zgrálování, žejo?). Na pleti není vůbec vidět. Nekecám. Ani když ji nanesete ve více vrstvách. Jemně a přirozeně rozjasňuje, zároveň zmatňuje a drží. Celý den. Těch 12 hodin zvládne jako nic a s jedním lehkým oživením můžete večer rovnou z práce na party a po půlnoci toho budete mít k odličování ještě spousty (true story).

Háček to má ovšem taky. Jen jeden, ale docela zásadní - dostupnost. Respektive jeho konečná cena. Prodává jej jeden český e-shop za ne úplně friendly cenu okolo 450 Kč. Vzhledem k tomu, že je ho v balení jen 7,08 gramů už vychází levněji i ten Chanel. No tak si vyberte. Nebo si pro něj jeďte do Turecka, tam stojí přibližně polovinu. Já ale si jiný kupovat nechci. Už jsem totiž stará a život je příliš krátký na to, abych dělala kompromisy. Alespoň v kosmetice určitě.

Který pudr milujete vy?

Už to bude rok... Částečné dementi mého prvního článku

Bude to už rok (pokud nemáte rádi Helenku, neklikejte :D ), co jsem odstartovala svůj pseudoblogísek článkem o kosmetických vychytávkách, bez kterých jsem nebyla s to, představit si život. Pokud se na něj chcete podívat, na vlastní nebezpečí klikněte SEM.

Proč na vlastní nebezpečí? I když jsem začala psát jako velká, světem protřelá holka a myslela jsem si, že logicky už alespoň v určitých oblastech nemůžu být víc dospělá, asi to tak úplně nebylo. Nevím, proč, ale za ten post se cítím tak nějak trapnozvláštně. Škaredé nekvalitní fotky (ty mám pořád), předlouhá krkolomná souvětí, otřepané fráze a chválím tam Baleu - dokonce dvakrát. Ech.

Rok téměř uplynul a v souladu s latinským tempora mutantur et nos mutamur in illis jsem se rozhodla uvést na pravou míru, jak si na tom s danými věcmi stojíme teď.

1. Balea mangové mléko na vlasy

S "mlíčkem" jsem se sice už poměrně nedávno vypořádala TADY, nicméně pro úplnost vám to sem pro jistotu napíšu znova. Ač mi dřív fungovalo skvěle a byl to téměř špičkový produkt za pár kaček, něco bylo najednou jinak... Účinky má pořád stejné, nicméně parfemace dostala na pr... na frak. Dřív bývala taková sice laciná a chemická, ale brzy se ztratila. Teď? Pchá! Rozloží se a na vlasech zůstane klidně i pár dní a smrdí jako něco mezi kočičincem a kanálem za tlakové níže. Abych vyloučila možnost, že mám doma vadný kousek, pořídila jsem si v prosinci další. A teď mám doma dva hnusosmrady a bojím se je poslat dál, protože to prostě nechcete... Škoda.

2. Bioderma Hydrabio Legére, hydratační krém

Zde láska stále trvá. Tenhle krém se vyrábí ve dvou verzích - riche (hutnější) a legére, ta je spíš taková gelovitá. A hydratuje fakt skvěle. Krém můžete bez obav použít i na oční okolí. Je jemný a silně hydratační. Můj vztah k němu lehce nahlodávají jen dvě věci. Za prvé je drahý jak dě*ka (pardon) a za druhé se k jeho poslední pětině nedá dostat, protože jak je lehký, tak ho ta pumpička prostě nenabere. A vy se do toho pak potupně prořezáváte nožem, když už jste za to ty prachy dali. Kdyby měl balení vyřešené líp, kupuju si ho častěji. I za ty love.

3. Helena Rubinstein Lash Queen

Bez debat má nejoblíbenější řasenka ever. Pro samostatný článek si klikněte SEM.

4. Gino McCray, BB krém

I zde láska trvá. Samostatný článek je TADY. Ačkoliv jej teď asi měsíc nechávám odpočívat. I když je téměř bílý, je na mě bohužel moc tmavý. Ale to je teď krom NARS korektoru v odstínu chantilly všechno. A ne, nejsem upír. :)

5. Suchý šampón Balea

Tady se bohužel nejsem s to vyjádřit. Vyskytla se u mě jakási alergie, která mi brání většinu suchých šampónů používat. Po všech kromě Batiste mě hrozně svědí vlasová pokožka, i když mi dřív nevadila ani mnohdy zatracovaná Amica. Navíc se prý přímo už tento sucháč nepoužívá. Měla jsem ho dříve několikrát a pamatuju si, že jsem občas nebyla spokojená s objemem náplně. Někdy vydržel dlouho, onehdy zase balení došlo po několika málo aplikacích. Ale kdo ví, kdo za to mohl - spreje v drogériích bohužel nebývají nijak zajištěné proti otevření. Takže kdo ví, kdo si tím mým přede mnou "myl" vlasy... V současné době pro sebe ten vhodný sucháč znova hledám a pomalu se smiřuji s tím, že se svět asi nezboří, když jej nenajdu. V nejbližší době mám v plánu zkusit trik s kuchyňským škrobem, o kterém psala tuším Moora - nezkoušeli jste to někdo?

6. Biodermí růžová micelárka

A nadchází asi nejvíce šokující místo z celého článku. Takže... Tramtadadá! Už se s mickou nemilujeme. Rozešly jsme se po asi 3 letech, během kterých mně jí doslova litry protekly odpadem. A proč? Za prvé mně začala pálit a řezat v očích, které mi z ní do rána napuchaly a slzely a produkovaly horu hnusných ospalků, fuj prostě. A jo, bylo to fakt z ní a jo, zkoušela jsem to opakovaně s několika baleními. Samozřejmě jsem ji ještě vždy oplachovala vlažnou vodou, nejsem ňuně, že. Poslední zhruba 2 měsíce s ní odličuju jen obličej a na oči používám dvousložkový odličovač od Mixy a jsem spokojená. Nikde nic nepálí, neřeže a spotřeba odličovacích vatiček je poloviční.

7. Transparentní pudr Miss Sporty

Tahle láska skončila z rozumu. Pudr je sice objektivně dobrý, jemně namletý a dobře a na dlouho matuje, ale začali ho vyrábět v Číně. A podporovat režim utlačující lidská práva nehodlám. Takže jsem přešla na The Balm a jsem maximálně spokojená.

8. Termální vody ve spreji

Termální voda ve spreji pod noční krém už taky není nic, bez čeho bych neusnula. Do lahvičky od růžové vody jsem si na radu Margaretky přelila minerální vodu a je to to samé. Šetřím peněženku a hlavně přírodu. Nehledě na to, že pro zvýšení hydratace existují i účinnější vychytávky. Třeba Hada Labo. Ale o tom až jindy. :)

Pokud by vás zajímalo, bez čeho v kosmetice momentálně nežiji, mrkněte SEM na souhrnný článek z loňska s hnusnýma fotkama.

Co je vaše kosmetické best of?

Vyrobte si šedivé odrosty oblíbeným suchým šampónem

Zdravím vás po delší odmlce. Žiju, jen teď víc v režimu offline (díky moc za milé maily). Navíc mi v poslední době nějak schází inspirace a přijde mi, že je lepší mlčet, než psát na sílu. Snad mě má múza brzy zase pořádně zlíbá.

Dnes pro vás mám opět vypečený hejt. Suché šampóny Batiste jsou na blozích velmi oblíbené a mají skvělou pověst špičkového produktu za rozumnou cenu. Když jsem tedy na viníka z fotky narazila v krněnské drogerii Jasmín na Kobližné (to je ulice), bez váhání jsem po něm sáhla. Je určený pro středně hnědé vlasy a pro brunety a stál mě 119 Kč.

Bylo to po více než po půl roce, kdy jsem se odhodlala k opětovnému použití suchého šampónu. Po mé eskapádě s Toni&Guy mi totiž všechny "sucháče" (Amica, Balea, Lee Stafford...) dělaly zle. Hlava mě po nich svědila a vlasy padaly skoro po celých pramenech. Nicméně první nesmělý pokus pan Batiste přežil zdárně. Nic po něm nesvědilo a vlasy držely, kde měly.

Má se nastříkat z asi 30centimetrové vzdálenosti ke kořínkům vlasů, promnout a nechat chvíli působit. Pak se jen učešete a jdete. Vlasy jsou po něm trochu hrubší a objemnější - dobře se z nich pak motají všelijaké drdoly a spletence.

Nechce se někdo pustit do rozboru? Tuším mňamky převeliké...

Se šampónem jsem byla nadmíru spokojená a velice jsem si libovala, jak jsem na to všechno vyzrála. Že si teď můžu krásně osvěžit účes, který mám věčně zplihlý od čepic... Dokud jsem ovšem neuviděla svou fotku z víkendu. Šampón jsem vždy používala v koupelně při umělém osvětlení, ve kterém mé vlasy vždy vypadaly hezky a v pořádku. No a teď se podívejte, jak to vypadá v poledním přirozeném světle... Btw, ten fakáč samozřejmě není na vás, ale na zlolajného fotografa, který se náramně bavil dietou beauty bloggerky.

Taky se tak rádi fotíte s mastným jídlem a pivem?

Zkusila jsem mu dát ještě poslední šanci dnes, kdy jsem jej nanesla jen zlehýnka ke kořínkům a vyčesávala jsem ho tak dlouho, až mi tam téměř žádný nezbyl. Přesto moje vlasy vypadají stejně jako na fotce. A věřte mi, že takové šedivé oslizlé odrosty opravdu nemám.

Takže si na suchý šampón asi nechám zajít chuť a pokorně se vrátím k častému mytí, které je sice časově náročnější, ale aspoň po něm nebudu vypadat jako nádražní smažka. Tipuju, že blondýnám to dělat nebude. Ale já jako majitelka středně hnědých vlasů mám holt smůlu.

Jak to máte s Batiste vy? Dobrý?

Mycí TAG aka hrůzná pravda o Anně

WARNING: Příspěvek obsahuje informace, které vám možná zhnusí koupání do konce života.

Tož děcka. Je tomu již pár dní, co jsem dostala blogobabu od Míši, co líbá včely. A po zdlouhavém váhání jsem se rozhodla, že to teda sepíšu a spáchám takový menší coming out. S těma se teď ostatně taky roztrhl pytel. Mimochodem, co říkáte na pro mě asi nejvíce šokující zjištění tohoto týdne, že blog Černá Moora píše malý pejsek?

Source

1. Vana nebo sprcha?

Ideálně obé a fulltime paní nebo pána - nebuďme sexisti - na úklid. Abyste totiž rozuměli. Kdysi jsem zhlédla jakýsi dokument o bakteriích zaměřený na ty fekální a domácnost. Už předtím jsem byla dost paranoidní, ale od té doby... Třeba se tam koupala paní ve vaně a oni jí udělali z nohy mikrobiologický stěr a našli na ní právě ty fekálie. Ze sprchujícího se pána pod mikroskopem zase rostly plísně ze závěsu. Mno a pokud byla v téže místnosti i toaleta, tyhlety mňamky šly nabrat i na stropu, neboť se to rozstřikovalo z mísy, i když byla přiklopená poklopem. Tralala!

No takže s tímto v hlavě provádím dennodenně svou pravidelnou očistu. Častěji se sprchuju, bo není čas, že. Máme velikou a hlubokou vanu, takže závěs netřeba. Než do ní vlezu, zlehka ji ostříkám přírodním čističem a osprchuju, protože ty zlé plísně. Pokud se rozhodnu pro vanu, nejdřív se osprchuju (pamatujete, v čem se ráchala ta paní v předchozím odstavci?) a vanu znova umyju a pak teprve napouštím. Krom pěny do koupele přidávám i cca kilo (máme fakt hodně velkou vanu) kuchyňské soli. Nejen že mi to dělá dobře na unavené svaly, klouby a atopickou pokožku, ale taky má antiseptické účinky. Jestli teď hádáte, že do plaveckého bazénu byste mě přemlouvali marně, hádáte správně. Když už se ráchám, snažím se nemyslet na škaredé věci a pouštím si u toho vzdělávací dokumenty. Když jsem hodně unavená, sáhnu po pokleslejším žánru, ale aspoň v angličtině či francouzštině s titulkama v příslušné řeči.

V mém budoucím domě bude několik koupelen, ve kterých bude jak vana, tak sprchový kout a vše bude jednoduše omyvatelné a bez přilnavých povrchů a s dostatečně velkýma úložnýma prostorama, aby nic nestálo na vaně a umyvadle v loužičkách vody a neposkytovalo tak ideální prostředí pro bakteriální líheň. Všude bude taky podlahové topení pro zamezení vlhkosti. To už máme teď a vana je do půl hodiny vždycky krásně suchá. A hajzlíky v oddělených místnostech. Tak. :)

Source

Proč?

Ehm, vážně to mám ještě nějak rozvádět? Protože jsem cvok, spokojení? :D

Ráno nebo večer?

Aj, aj. Každý den začínám sprchou, děj se, co děj. Nepatrné výjimky tvoří dny, kdy musím z domu vyrazit hodně brzy a pokud je zároveň venkovní teplota nižší než 15 stupnů pod nulou. Letos se to ještě nestalo a vloni byste takových rán taky moc nenapočítali. Většinou se pak ošplouchnu i před spaním. Ač měním povlečení minimálně jednou týdně, nějak mi nedělá dobře pocit, že do něj nelezu ťip ťop čistá. Tričko po jednodenním nošení taky hážu do prádla.

Source

Bez čeho si svůj mycí rituál nedovedeš představit?

Krom obstrukcí z bodu 1 je to ještě pravidelné mazání po sprše/koupeli. Ač mám pleť a vlasy mastnější, na těle se mi tvoří suchá místa. Pokud bych nepoužila žádné tělové mléko nebo máslo, za chvíli bych měla pocit, že se mi kůže smrskla tak o jednu konfekční velikost.

Mno, takže tak je to se mnou... Nečekám, že najdu pro svoje divnosti pochopení a doufám, že jsem vás alespoň pobavila. Pokud se někdo chcete tagnout dál, budu jen ráda. Máte nějaké koupací zvyklosti? A jsou třeba i trochu divné?

Urban Decay Brow Box

V posledních několika letech zažila péče o obočí renesanci. Přestalo se zběsile škubat a většina žen se vrátila k přirozenějším a plnějším tvarům. Prodej specializovaných produktů narostl celosvětově až o 600 %. Jedná se hlavně o barvicí udělátka jako jsou tužky, barvy, stíny, dále se dají sehnat fixační gely, vosky...

Nejlepší obočí ever
source

Já sama jsem nebyla výjimkou. Dospívala jsem na přelomu tisíciletí a tenkrát se v každém ženském časopise - což byl můj jediný zdroj poučení o kráse a stylu na malém městě - psalo, že obočí má být tenké, protože se tak krásně otevře, projasní a omladí oko. A tak jsem si asi od patnácti tak třetinu svého přirozeného a hezkého obočí bolestivě nekvalitní pinzetou uškubávala, abych jakože byla hezčí. Zhruba po deseti letech mě to dočista přešlo. Naštěstí mi vše dorostlo zpátky. Možná to bylo tou blbou pinzetou, nevím. :)

Své obočí mám od přírody poměrně světlé a nikdy dřív mě nenapadlo s tím něco dělat, protože trend velel spíše nenápadnost a tenké linie. Ovšem co jsem se obrátila k přirozenosti a začala se víc líčit (haha), obočí to schytalo taky. A protože jsem frfňa, pořídila jsem si nedávno Brow Box od Urban Decay.

Tahle maličká nenápadná krabička v sobě ukrývá vše, co můžete potřebovat pro bleskurychlou a přesnou úpravu obočí kdykoliv během dne. Ostrouhaly by snad jen ty, které ke své "obočicí rutině" potřebují nůžky.

Ve spodním patře krabičky se nacházejí dva pidištětečky a malilinká obrandovaná pinzetka. Štětce jsou kupodivu velmi dobře použitelné a používám je raději než speciální štětec na obočí od Real Techniques, na kterém mi vadí, že je na mě moc široký. Pinzeta se v nouzi dá použít také, ale chce to trpělivost a pevné nervy. Tahleta mého miláčka Tweezerman (klik) nenahradí.

V horním fochu jsou dva stíny a vosk. Používám spíš ten světlejší, ale časem se asi dopracuju i k tmavému. Stín drží velmi dobře i bez konečné fixace. S ní je na mě výsledek až příliš profi a hodí se podle mě spíš k výraznějšímu líčení, které teď moc nenosím.

Boxík je koupený v Londýně v Debenhams za 19 liber a podle mě za ty peníze rozhodně stojí. Dřív jsem používala levnější "obočítka" a prostě to nebylo ono. Buď měl světlejší stín nádech dočervena, nebo se barva přes den vytrácela i po zafixování, nebo mi to dělalo jinou neplechu. Tohoto miláčka najdete večer tam, kde jste ho ráno nanesli a vypadá velice přirozeně. Přítel například vůbec nevěřil, že si obočí vylepšuju a nevěděl by to dodnes, pokud by nestrkal čumák, kam nemá, pokud by na tuhle krabičku náhodou nenarazil v koupelně. :)

Jak se staráte o své obočí vy? A s jakými produkty jste spokojení?

Korektor, který je možná až příliš dobrý

Nj, už jsem vám to myslím několikrát říkala. A pokud ne, stejně jste si toho určitě museli všimnout. Mám hrozně slabou nákupní vůli a když se někde něco hromadně chválí, musím to mít taky. Takže hádejte, co mi teď trůní napravo vedle klávesnice? Ano, správně, je to NARS radiant creamy concealer v nejsvětlejším odstínu Chantilly, který se u nás uprostřed Evropy samozřejmě neprodává. Asi nás západ řadí někam na Balkán a my nebohé bledule si pak musíme pro kosmetiku posílat kamarádky do Londýna. Dost bylo ale volného proudu vědomí, jde se pět ódy recenzovat.

V korektoru je 6 ml náplně a stojí 21 liber. Má takový ten aplikátor, na který jsme zvyklí u lesků na rty. Fellow bloggerky z něj většinou moc nadšené nejsou, mně se ale líbí. Připomíná mi moje první "luxusní" oční stíny z Avonu, ze kterých jsem byla v patnácti celá vyplesklá.

Stačí jej použít opravdu minimální množství. Je vysoce pigmentovaný a jedno lehké máznutí a rozetření způsobí, že vaše kruhy pod očima zmizí raz dva. Pokud kruhy pod očima náhodou nemáte, gratuluju a závidím. Ale může se vám například hodit i na beďary a drobné jizvičky. S tím vším si hravě poradí.

Je to zatím nejvíc krycí korektor, jaký jsem kdy měla. YSL Touche Éclat, Helena Rubinstein a drogérkové zázraky, které snad ani radši nebudu jmenovat, ti všichni se před ním můžou jít zahrabat. Myslím, že by si ho měl koupit každý, kdo si chce korektor pořídit. Protože vydrží opravdu celý den a spotřebovat ho bude taky trvat minimálně půl roku (ale spíš rok, myslím). A na rozdíl od většiny toho, co je na trhu, vám skutečně pomůže.

bez korektoru

s jednou vrstvou

Teď bych vám asi měla vysvětlit ten nadpis. Tenhle korektor mi totiž jako první dokázal 100% zakrýt kruhy pod očima. No a ten efekt je tak dokonalý, až se mi to nelíbí. Připadá mi, že mi strašně zmenšuje oči. :D Jsem hrozná, že? Ale tuto "vadu" řeším tak, že se buď více nalíčím, nebo ho nenanáším až úplně k řasám.

Jak to máte s korektory vy? Který je podle vás ten nej?