Fotoromán, díl 2.

Protože jste na mou první chaotickou směsku fotek reagovali překvapivě pozitivně, valí se teď na vás druhá smršť. Až toho začnete mít plné zuby, napište a já přestanu. Snad. :)

Obsah sklenice je mýdlová voda s tím, co pustilo po týdnu z mých štětců na pudr a na tvářenku. Mňami!

Asi půl hodiny jsem si zkoušela fotit oko. Tohle je výsledek. Jak to sakra všichni děláte?!

Taky vám přijde minimálně zvláštní pojmenovat papírové kapesníky Grand Finale?

A když už jsem nahodila lehce toaletní téma: takhle vypadají záchodky v Praze na Florenci ve staré hale. Všechno je tam hezky čisté a na rekonstrukci asi nejsou love. Tak je to tam aspoň "vylepšené" obrázky ze starých kalendářů.

Florenc, záchodky, vol. 2. Ftw.

To na toaletách v Chateau Havel si můžete nabrat hygienických potřeb, co hrdlo ráčí. Kdyby vás někdy zastihla nouze v okolí. :)

Ovšem umyvadla se takhle neopravují, to by jim někdo měl říct.

Dost bylo sanitární tématiky. Takhle to vypadalo v jedné budapešťské galerii před vypuknutím Baroque párty.

A v Budapešti ještě chvíli zůstaneme. Tohle je strop kavárny v Alexandra book shop na Andrássy utca. Je to tam vskutku impozantní, ale na wc běžte raději jinam (zase jsme u těch záchodků, kua!).

Pan psíček nelení a často se fotí na svůj Instagram (pan_psicek). Tady s dýňovou polévkou v Plzeňské restauraci v Praze na Kulaťáku.

A tady pan psíček bumbal skvělý Ginger beer v krněnském Falku. Haf!

Ve Falku jste si ještě dodedávna mohli nechat udělat pizzu od dvou starých italských pánů. Bohužel to nikdo moc nevěděl, a tak je jejich skvělá pizzerie minulostí.

Takhle krásně vypadá běžně menu v Brně na Veveří v Bistru Franz.

Moje nová hipstataška.

Módní kreace některých lidí opravdu nechápu.

Tak co? Baví vás to ještě? Mně čím dál tím víc. :)

Njú in a prvních pár postřehů

Chjo. To se takhle párkrát projdete kolem několika drogérek a parfumerek a hned máte dvacetnevímkolik nových věcí. Když se to totiž domů nosí pěkně po kouskách a ne naráz, ani si nevšimnete, jaká kupička z toho nakonec vyroste.

Nuž popatřete zraky svými na mé nákupy z posledních 2 týdnů. A samozřejmě to není všechno. Tuším ale, že krémy na ruce, odlakovače, odličovací tampony a podobně vás zanechávají chladnými.

Ne, nedala jsem si za cíl změnit svůj blog na zápisky šílené testerky suchých šamponů. Ale jsem jimi možná maličko posedlá, přiznávám. Zatím jsem párkrát použila ten víc vpravo. Je to Batiste na tmavěhnědé vlasy. Článek bude, ale dopředu už říkám, že ani tenhle u mě nezabodoval.

Dál jsem nakoupila Regenerační konopný šampon od Bione, který je na mě bohužel moc olejový. Myslím ale, že někomu se suššími vlasy by mohl sedět hezky.

Effaclar Mat od La Roche Posay asi všichni vesměs znají. Koupila jsem si ho už poněkolikáté a občas se k němu ráda vracím. Zajímala by vás samostatná recenze, nebo už vás to postopadesáté neba?

Aknemycin jsem dostala od kožní na předpis na beďary v počátečním stadiu. A funguje to na ně skvěle. Článek napíšu po delším používání, zatím jsem ale moc spokojená.

Nivea Q10 oční krém. Nevím, co mě to popadlo. Ale za chvíli popadnu ten krém a mrsknu ho do koše. Je úplně k ničemu. Bezprostředně po jeho použití není vůbec poznat, že jsem se něčím namazala. A navíc mi dráží pleť. Fuj.

Deodorant Secret Key jsem si koupila z nostalgie v Budapešti, kde se normálně prodává v DM. Ty mladší z vás si to už asi pamatovat nebudou, ale tohle byl první zápaďácký deodorant na který u nás v devadesátkách běžela v telce cool reklama (miláčku, ženské péhá je vyšší, nemůžeš si půjčovat můj deodorant! Kdo z vás si to vybavuje? :). Recenze bude, je dost fajn.

Vandini tělové mléko je rovněž z maďarského DM. Je to německá značka se sympatickým složením. Navíc nesmrdí a hezky pečuje, což je vše, co od tělového mazání chci a očekávám.

Z dekorativky jsem si konečně zase pořídila svou milovanou Lash Queen od Heleny Rubinstein (článek ZDE). Akorát mě teda dostalo, že za ní v Sephoře chtějí už tisícovku. Pche! To bylo naposled, co ze mě vyrazili něco za plnou cenu, tůdle nůdle.

V Rossmannu jsem koupila voděodolný světlý pudr Catrice, protože ho všude možně po diskusích opěvuje Moora. Tak jsem nechtěla riskovat, že ho po jejím oslavném článku neseženu. A opět se potvrzuje, že sto lidí, sto chutí. Chápu, proč je z něj tak nadšená. Je jemňoučký, na pleti není skoro vidět, krásně světlý... A Ananaska se s ním už v pravé poledne leskne jak psí kule. A navíc se mi na čelisti dělá alergická krupička, velmi pravděpodobně z něj. Kua!

Laky jsou: Stars Princess od Gabrielly Salvete (nalakovaný jsem vám ho ukazovala TADY), od Salvetky je tam ještě modrý polka dot pískáč, který naštěstí moc puntíkovaně nevypadá, Nail Rescue od Rimmelu, který chválila jedna "přírodní" bloggerka a který po bližším ohledání obsahuje formaldehyd (kakra!), dva laky od Alessandro, které jsem opěvovala TADY a dva laky od Avonu, které jsem dostala darem a trochu se bojím, jak budou na nehtech vypadat. Nemáte je někdo?

Tvářenky jsou Bourjois a Colorama. Pro přesné odstíny prozkoumejte následující fotky. Bourjois krásně voní a už naprosto chápu jejich masovou oblibu. Navíc jsem ji koupila za necelé dvě stovky v outletu, no neberte to! Díky této Colorama tvářence jsem se za cenu, která nebolí (50 Kč), ujistila, že mi sluší broskvová barva a nebudu se bát investovat do dražší. Na tohle mi ostatně Colorama tvářenky přijdou skvělé. Celodenní výdrž od nich ale za tu nizoučkou cenu nečekejte.

Ne abyste ji aplikovali jinam!!

Broskvová Colorama s poetickým názvem odstínu 301.

Rtěnky mám nové 2. Od Alverde a od Rimmelu. Na tu Rimmelku jsem se nechala nalákat masově rozšířenýma pozitivníma recenzema. Bohužel, ač je nude, odstín mi nesedl a musím ji poslat dál. Zpropadené zlé osvětlení v drogerii! Nicméně vlastnosti má příjemné a v méně výrazných odstínech bych se jí nebála. V těch křiklavějších bych měla obavy o možnost přesné aplikace (aby mi nesjela na bradu) a tuším, že hezky intenzivní by asi taky nebyla dlouho.

Alverďácká rtěnka je z Budapešti a myslím, že se u nás tahle řada ani neprodávala. K dostání tam byly i další vychytávky jako sypký rýžový pudr a jiné vymoženosti. Nalískala bych si, že jsem toho nevzala víc. Když jsem se tam totiž na větší nákup vydala dne následujícího, kolekce byla pryč a nahradila ji jiná, která se jmenovala tuším Elegant Dark a u nás beztak taky není. Rtěnka bude mít svůj vlastní post.

Taky pilně nakupujete? Co se vám teď podařilo ulovit, na co jste pyšní? A co byla naopak největší blbost, jakou jste si domů v poslední době dotáhli? Pochlubte se! :)

Co mi dělá v poslední době radost aka výsledky chaotického cvakání mobilem

Dneska to bude takové oddechovější. Ale kosmetika se tu mihne taky, nebojte. Chtěla bych vám ukázat, proč se v poslední době blogu zas tolik nevěnuju. Není to proto, že bych jako jiné bloggerky (zdar a sílu! Vážně a bez ironie) řešila osobní nebo zdravotní problémy.

Nejsem ani těhotná, nikam se nestěhuju, nikoho jsem nepohřbila... Mám se totiž skvěle. Asi nejlíp v životě. Mám spoustu práce, která mě baví a víkendy trávím aktivně a pořád se snažím někde potulovat. Hlavně když je teď tak hezky. Mno a u toho jaksi na blog času moc nezbývá. Což mě docela mrzí a budu se to snažit zlepšit. Slibuju! Třeba to tu ještě někoho z vás zajímá. :)

Tak se pojďte podívat, kudy ta bláznivá Ananaska lítala a kde co zblajzla.

Tyhle tulipány jsem si koupila v Brně na České od pána, který tam s nima tak smutně postával. Na otázku, jestli si od něj nějaké můžu koupit, řekl: "No tak teda jo..." Žít Brno v praxi. :)

Jeden z exponátů brněnské výstavy Někdy v sukni, umění 90. let. Ta výstava je taky dost brněnská. Kam se na ni hrabou divnosti z Rudolfina.

Ve Student Agency na cestě do Prahy mi dali ke čtení Top dívku s fotorománem. Jo! :D

Tuhle kabelku jsem nakonec v H&M nechala. Chyba?

Mintový Rimmel z řady Salon pro.

V Praze v Klementinu byla skvělá výstava o samizdatu. Můj plyšák Pan Psíček - který má mimochodem Instagram pan_psicek - si tam zkusil mimo jiné psát na stroji.

Koupila jsem si džísku. Úplně stejnou, jakou jsem měla v devadesátkách na základce. A opět ji nosím s květinovými vzory. Joa ty konečky už mám zastřihlé, nebojte.

Tohle vám zbude z milles feulles, když si ho dáte v kavárně IF Ivety Fabešové, protože vám na něj dají normální tupou vidličku. Dezerty tam mají moc dobré, ale kafe stálo za prd, btw.

Jsem sto let za opicema a až teď jsem si pořídila Stars lak Princess od Gabrielly Salvete. Vlastnosti má výborné, ale asi ho pošlu dál, cítím se s ním jak kokino.

Z guerlaní nové Aqua Allegoria Limon Verde už asi týden nespím. Teda spíš hlavně z toho, že za ni budu muset v Sephoře vypláznout plnou cenu, protože ji nutně potřebuju. Chjo. :)

Další momentka z již jmenované skvělé Top dívky.

Můj oblíbený oběd. Radiatori s kuřecím masem, špenátem a česnekovou smetanovou omáčkou v brněnském Spolku. Ještě že jim to přes obědy tak trvá, jinak bych je jedla každý den. A už tak potřebuju trochu shodit.

Můj nejhodnější kluk mi koupil úchylnou kočičku na krk. Od té doby jsem ji téměř nesundala. Mňáu!

Letos jsem byla v Budapešti už čtyřikrát. Častěji než u rodičů, ehm. Naposledy teď o Velikonocích. Na pokoj nám tam přihopsali čokoládoví klálíčci.

A nebyli to jediní králíčci, kteří tam byli k potkání. Jeden z těchhle se mnou odjel domů. Je to kýč jak bič. :)

Tahle krásná gerbera nám trůnila na stole v Ring café, ve slavné budapešťské burgrárně. Měla bych tam v těch hospodách víc fotit. V jedné jsme potkali dokonce i Richarda Gera. A já mám z toho všeho jen tuhle fotku s kytkou. Trapas.

No dobře, tak nemám jen tu gerberu. Je toho víc. Třeba tohle výborné cappuccino z Café Alibi. Měla jsem tam nejlepší kafe v Budapešti. A že jsem se tam kávy už něco napila. V tom městě, ne v téhle kavárně, samo. :)

Na Paulanyi utca si můžete zaparkovat psa.

Tak které? Il Bacio di Stile na Andrássy utca.

Hodilo by se do práce.

Cake mignon v cukrárně Sugar!

Normálně bydlívám v hotelu, ale možná udělám výjimku...

Svačina dvou něžných dívek.

Rimmel salon pro, velvet rose.

Výstava propagandistických plakátů v pražském DOXu.

Mé tlusté nohy v punčochách "z půjčovny hipsterských kostýmů".

A jak se máte v poslední době vy? Bavil vás tenhle článek? Materiálu na další takové mám spousty...

Alessandro - výborné laky na nehty + kde je koupit za skvělou cenu

Vždycky, když píšu o lacích, zdůrazňuju, že se v nich zas tak moc nevyznám. A víte co? Vyznám. :) Nehty si lakuju bez přestávky bezmála 5-6 let a neustále je zběsile nakupuju a zuřivě posílám dál. Rukama (nehtama) mi prošlo už kde co. Od levných drogérkových laků - některé nejsou zas tak špatné, btw - až po high end, u kterého jsem nepřekvapivě zakotvila.

Dnes bych vás chtěla upozornit na laky značky Alessandro, kterou jsem já sama objevila až poměrně nedávno. Měla jsem totiž celkem oprávněný dojem, že nic moc lepšího než O.P.I neexistuje a do jiných regálů jsem v parfumerkách nekoukala. Můj první Alessandro kousek se ke mně dostal náhodou. Byl to dárek. Už po prvním nalakování mě absolutně dostal. A láska trvá dodnes.

Lakuju je ve 2 až třech vrstvách, jsou totiž trochu vodovější. Ale vůbec to nevadí. Rychle schnou a zasychají do velmi tenké vrstvy. Kdybych to samé udělala s lakem z drogerie, mám pocit nehtu potaženého gelem a schnutí by trvalo dlouho předlouho. Ve více vrstvách kryjí všechny, co mám, 100%. Na nehtech mi vydrží hezké i týden. Oproti zmíněným O.P.Ičákům nemají tak vysoký lesk. Ale to vůbec nevadí, snadno jej doženete vytvrzovacím nadlakem. A co se týká složení, jsou 3 free, což znamená, že nejsou jedovaté. :)

Alessandro se má objevit v následujícím Ladyboxu. Já si ho sice už dlouho nekupuju a měnit přístup nebudu. Ale třeba se vám informace, že jsou tyhle laky skvělé, bude při rozhodování hodit. Já už nechci zažít zklamání, kterého se mi s Ladyboxem dostalo ohledně laku od Illamasqua a půjdu si vybrat do Fashion arény v Praze Štěrboholích, kde je prodávají ve Fann outletu za cenu drogerijních laků (79 Kč to tuším bylo). Což je oproti ceně, za kterou se běžně prodává - 200 až 300 Kč - skoro zadarmo.

Znáte laky Alessandro? A baví vás ještě Ladybox? A jaké jste vlastně měli Velikonoce? :)

Další pokus o nalezení ideálního suchého šamponu, Schauma dry shampoo

Už dlouho se snažím najít ideální suchý šampon. Takový, po jehož použití nebudu vypadat jako po brigádě na stavbě, po kterém mě nebude svědit vlasová pokožka, který nebude smrdět a neslezou mi po něm vlasy. Než vám sdělím, jak v mém testování dopadla Schauma, pojďme si zrekapitulovat, které "sucháče" jsem už zkoušela a jak u mě dopadly.

Amica od Alpy

Zdroj

Amica, český evergreen, který používaly už naše babičky. Bohužel je jeho použití na vlasech patrné. Byl na mě vidět, i když jsem byla blond a teď na světle hnědou je pro mě absolutně nepoužitelný. Navíc docela hnusně smrdí. Na hlavě mě sice nijak nesvědil, ale kamarádka si stěžovala i na takové problémy. Amicu nebrat. Leda pokud vám nevadí závan a nějakým zázrakem na vás není vidět. Protože je jí v balení hodně a vydrží vám opravdu dlouho.

Lee Stafford

Zdroj

Minibalení staffíka jsem měla jako asi mnoho z vás kdysi z Ladyboxu. Na vlasech vidět nebyl, hezky voněl (podobně jako Angel od Thierry Muglera) a celkově byl takový roztomiloučký. Bohužel mi vystačil přesně na 3 použití a po tom třetím mi na hlavě naskákala vyrážka, na kterou zabraly až kortikosteriody. Takže si velké balení už kupovat nebudu. Škoda.

Toni & Guy

Zdroj

Tento suchý šampon sice ve vlasech vidět není, ale má nepříjemnou palčivou vůni. Bohužel mě po něm svědila kůže na hlavě a začaly mi po něm trochu více padat vlasy. Darovala jsem ho kamarádce, které zle nedělal a sloužil jí dobře po dobu několika měsíců. Což je u sprejových suchých šamponů docela výjimečné.

Jak si u mě stojí Batiste pro světle hnědé vlasy, se můžete dočíst TADY. Komu se nechce klikat - nic moc.

No a teď konečně k té Schaumě...

Zdroj

Než začnu (bude to krátké), chtěla bych se omluvit, že nepoužívám své obrázky. Důvod je ten, že nestíhám psát a vše mám už dávno spotřebované. A jak jsem dřív ráda psala (a četla) bilancovací články, nějak už mě nebaví schraňovat doma bordel a všechno hážu nemilosrdně okamžitě do koše, kde před časem skončil i tento nebohý sprejík.

A nový jsem si nepořídila. Proč? Ač ve vlasech opravdu vidět není a krásně voní - jako čerstvě vyprané prádlo - došel mi po necelých pěti použitích. Pche. Dala jsem za něj přes stovku, což mi nepřijde úplně ekonomické. Takže i když jeho vlastnostem nemám objektivně co vytknout, mé hledání toho pravého (sucháče) pro mě stále u konce není. Kdyby se ale tento konkrétní vyráběl ve větším balení za přátelštější cenu, asi bychom se spolu vídali u mě doma častěji.

Co vy? Znáte tyhle suché šampony? A dobrý? Který mám zkusit příště?

Spása slzavého údolí s protivráskovým přesahem

Jelikož už nejsem nejmladší a za svůj život kosmetické maniačky jsem leccos vyzkoušela, mění se postupně i můj postoj k novinkám a novým věcem obecně. Dřív jsem byla z každé inovace a další značky na trhu odvařená a neměla jsem pokoj, dokud jsem všechno neozkoušela, nebo do toho aspoň u někoho nestrčila čumák.

Jenže jsem asi vyrostla nebo co. Takže když se (tuším) loni v létě začala objevovat v drogeriích a supermarketech značka Mixa, nechalo mě to naprosto chladnou. Prostě další základní pečujicí drogérková průměrná kosmetika, které jsem už vyzkoušela tuny. Nuda. A dál jsem to nezkoumala. Vlastně ani teď nevím, co všechno se dá od Mixy koupit (a je mi to jedno).

Source

Celý obličej jsem spokojeně dlouhá léta odličovala klasicky červenou biodermí micelárkou a neměla jsem proti ní křivého slova. Dokud mě na podzim nezačala pálit a řezat v očích. Začalo to nenápadně - oči mě po odlíčení jen lehce pnuly, což jsem přičítala únavě. Ovšem když jsem se po ránu budila celá opuchlá a s nadměrným množstvím ospalků, rozhodla jsem se změnit odličovač. Problémy rázem pominuly jako mávnutím kouzelného proutku.

Vybrala jsem si dvojfázový odličovač, protože mastnota si - jak známo - poradí víceméně s čímkoliv, včetně voděodolného makeupu. Tedy alespoň teoreticky. A Mixa naštěstí funguje dobře i v praxi. O tom, jak moc jsem spokojená, zajisté svědčí i fakt, že si brzy půjdu pro 3. balení.

Po letech na micelárce jsem i po tak dlouhé době naprosto unešená z toho, že mi na odlíčení obou očí v pohodě stačí jen jeden tampónek. A to se maluju docela výrazně včetně černých linek. Pro dočištění použiju stejně ještě jeden, ale na slabší líčení bych si opravdu vystačila i jen s tím jedním. V očích nepálí ani trochu a po ranních otocích a záplavě ospalků není ani stopy. Po odlíčení je žádoucí ještě se opláchnout vodou, stejně jako po micelární vodě.

Dříve mě při nedostatečné hydrataci trápily drobné vrásky okolo očí a na nose. Stačilo se jen trochu méně napít nebo ráno málo namazat a večer byly tam. Od té doby, co jsem vysadila micelárku a přešla na mastnou Mixu, tam žádné vrásky nemám. Takže povídačky o mírně vysušujících účincích micelárních vod asi trochu pravdivé budou. Nicméně pokud vám nedělají neplechu jako mně, plošně bych je nezatracovala. Naopak jestliže máte pocit, že je vaše oční okolí přecitlivělé a zbytečně suché, zkuste Mixu.

Čím odličujete oči? Jaké ještě znáte dobré dvoufázové odličovače? A co Mixa - stojí od ní ještě něco za vyzkoušení?

6 laků, 2 pochvaly, 4 hejty

Nejsem žádná expertka na laky. Nekupuju je na kila a některé lahvičky dokonce spotřebuju až do dna. Nemůžu se tedy v žádném případě porovnávat s "lakovacími" bloggerkami, které co 3 dny ukazují zbrusu novou manikúru a mají tím pádem přehled jako nikdo jiný. Nicméně nepolíbená taky nejsem. Za posledních 5 let jsem s odlakovanýma nehtama byla viděna jen v nemocnici, a to jen proto, že mi je tam odlakovali násilím. A stejně jsem si je pak hned zase domalovala.

Dnes bych vám chtěla ukázat 2 mimořádně dobré laky a 4, které mě docela dožraly. Ale nejdříve chvalme.

Alessandro a Essence (wtf? Ananaska chválí Essence?)

První fešák (ten lak) z fotky se jmenuje Midnight Red a je od značky Alessandro, což je německý high end a u nás se dá koupit v Douglasu a na jejich oficiálním e-shopu, který si určitě v případě zájmu dogooglujete. Velice příjemně mě překvapil. Drží jako přibitý, barva je krásně sytá a jednolitá po nanesení ve 2 vrstvách, celkem rychle schne a neodštipuje se. I bez nadlaku, který teď nepoužívám, jak se dozvíte posléze. Možná ze mě mluví prvotní nadšení, ale subjektivně mi přijde dokonce lepší, než mí oblíbení O.P.I.čáci, orlíci a esesáci (Orly a Essie, pardon). Mám jej teď na nehtech pátým dnem a je pouze mírně ošoupaný na špičkách. Po 2 hodinových koupelích, uplavání kilometru v bazénu a drhnutí hrnce drátěnkou (sem vařila!). Fakt dost dobrý. :)

Druhý lak je od Essence. Jo, čtete dobře. A ne, neupadla jsem na hlavu. Barva se zove English Rose a je prostě krásná. Taková růžovočervená s mírně našedlým nádechem. Lakuju ho bez podlaku (rebelka!) a hezky kryje už v 1 vrstvě a suchý je než byste řekli švec. Po zhruba 2 dnech, kdy se začne otírat ze špiček, přidám 2. vrstvu a odlakovávám po dalších 3 dnech, kdy začíná odrůstat. Trochu jsem se bála, že po něm budou zažloutlé nehty, ale tato obava ukázala se lichou.

Oba dva laky jsem dostala darem, tudíž nevím, kolik stojí. A ne od žádných firem, od kamarádů. :) Ale rozhodně vám je doporučuji k bližšímu obeznámení.

Misslyn a Sally Hansen

Koupě těchto 2 kousků lituji z celého srdce. Jsou totiž pmsn tak akorát k vzteku. Lak Misslyn v odstínu 227 jsem si koupila v Globusu za asi 150 Kč. Bohužel ne všechny drahé laky odvádějí dobrou práci. Barvu má nádhernou, ale bez porušení nevydrží ani půl dne. A žádný z mých podlaků a nadlaků, které jinak fungují skvěle, to nezachránil. Škoda.

Sally Hansen Double Duty jsem koupila v DM za dvě stovky na základě pochvalných recenzí. Mno... buď mám vadný kus, nebo holky, které ho milují, spooousty volného času. Ta mrcha totiž vůbec neschne. Laku jsem dala několik šancí, ale abych si dávala pozor na nehty ještě hodinu po nalakování - na to nemám nervy. Když už se vám to povede nějak přežít, uschne do vysokého lesku a životnost laku opravdu prodlouží. Pokud jste na tom ale s trpělivostí a činorodostí jako já, budete na nehtech mít akorát tak apartní reliéfy.

Gabriella Salvete a Catrice

Chtěla jsem jedovatou paprikovo-rajčatovou červenou a Fred Said Red od Catrice je přesně taková dráždivá rudá, jakou jsem si namyslela. Bohužel ale nekryje. I ve 3 vrstvách s ním nehty vypadají jako špinavé, protože vytváří takové podivné našedlé průsvity. A pokud není nanesený precizně rovnoměrně, taky to dělá nehezký efekt. Škoda.

Hlavně kvůli Fredovi jsem si koupila bílou Gabriellu Salvete. Protože bílý lak přece vypadá pod barevným dobře, rozsvítí ho a tak... Kecy prdy. Teda jiný možná. Tenhle totiž taky musíte nanést v celkem tlusté vrstvě, aby dobře kryl. No a když na to prásknete něco dalšího, co se taky musí nanést ve 2 vrstvách a pod to celé ještě podlak a navrch nadlak, máte program na celý den. Kdybych byla panička žijící ve zlaté kleci, asi by mi to nevadilo. Chlastala bych chardonnay, koukala na Sama doma a u toho si lakovala pařáty. Takhle to pro mě bohužel využití nemá.

Co vy? Znáte tyhle laky? Co říkáte na Alessandra? A co na to Jan Tleskač?